Abstrakt
Artykuł jest próbą syntetycznej prezentacji twórczości poetyckiej Miloša Doležala – od momentu jego debiutu (zbiór wierszy Podivice, 1995) do dziś (przygotowywana do druku książka poetycka Česká litanie). Autor podejmuje próbę opisu głównych „linii” tematycznych tej poezji, zwracając uwagę na egzystencjalne i historyczne źródła inspiracji. Naczelna teza artykułu głosi, że Doležala interesuje przede wszystkim ta sfera, którą zwykliśmy nazywać rzeczywistością – wszystko, co sprawdzalne, dotykalne, widzialne i realnie istniejące, zwłaszcza prawdziwe historie ludzi żyjących w najbliższej okolicy (rodzinna Wyżyna Czesko-Morawska), które prezentowane są w tych wierszach. Przedmiotem namysłu poety jest także dwudziestowieczna historia i wpływ, jaki wywiera na losy jednostek (z centralną postacią zamordowanego przez komunistyczne służby księdza Josefa Toufara). Ostatnim, choć nie najmniej istotnym składnikiem twórczości Doležala wydaje się jego własne doświadczenie, losy przodków i członków najbliższej rodziny. Autor artykułu próbuje odpowiedź na pytanie, jak życie staje się literaturą – w jaki sposób to, co przeżyte i doświadczone, przekształca się w poezję jednego z najważniejszych współczesnych czeskich autorów.
Bibliografia
DOLEŽAL, P. A. (1996). Knižky, na které jsem se těšil. Tvar, 14, 21–22.
DOLEŽAL, M. (1999). Nová knížka Miloše Doležala. Host, 3, recenzní příloha, 12–13.
DOLEŽAL, M. (1996).Obec. Brno: Atlantis.
DOLEŽAL, M. (1997). Podivice [2. vydání]. Brno: Atlantis.
DOLEŽAL, M. (1998). Les. Brno: Atlantis.
DOLEŽAL, M. (2001). Daly se tam železný hajzly: kádrový dotazník Miloše Doležala. W: P. Placák, Kádrový dotazník. Praha: Babylon.
DOLEŽAL, M. (2003). Čas dýmu (lyrický deník). Brno: Atlantis.
DOLEŽAL, M. (2008). Neztratit klid a zachovat rozvahu. Perspektivy (příloha „Katolického tydeníku), 32, II–III.
DOLEŽAL, M. (2009). Člověk slova dostal a ani nevěděl proč. In Petr Šrámek a kol., Pod cizím nebem bloudili jsme spolu. (Rozpravy s básníky devadesátých let. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 113–124.
DOLEŽAL, M. (2010). Doma jsem mezi kopřivami a švestkovým sadem. In A. Bla- žejovská, R. Kopáč, Popiš mi tu proměnu: rozhovory s básniky. Praha: Pulchra.
DOLEŽAL, M. (2012). Jako bychom dnes zemřit měli: drama života, kněžství a mu- čednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov.
DOLEŽAL, M. (2014).,Ezechiel v kopřivách. Brno: Atlantis.
DOLEŽAL, M. (2015a). Krok do tmavé noci: příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a číhošťského zázraku. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek.
DOLEŽAL, M. (ed.) (2015b). Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech ve fotografiích a textech, sestavil Miloš Doležal. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek.
DOLEŽAL, M. (2020). Życie na polu minowym [rozmowa przeprowadzona przez P. Dakowicza]. Topos, (1), 35–56.
DOLEŽAL, M. (2021). Maso se stává slovem. Jedenáct básní pro JT, ilustrace Jakub Grec. Nová Říše: Dobrý důvod.
DOLEŽAL, M. (202). Jana bude brzy sbírat lipový květ. Praha: Revolver revue.
DOLEŽAL, M. (2023). Litanie za české dějiny (vyběr z rukopisné sbírky). Tvar, 13.
DOLEŽAL, M. (2024a). Maso se stává slovem. Jedenáct básní pro JT [2. vydání], ilustrace Jakub Grec. Nová Říše: Dobrý důvod.
DOLEŽAL, M. (2024b). V klopě čerstvou kamélii: z veršů Miloše Doležala pro knihu Česká litanie. Roš Chodeš, 5, 18–19.
DOLEŽALOVÁ FRANKOVÁ, J. (2024). Moje břicho bylo jeskyní plnou barev. Havlíčkův Brod: Petrkov.
FIC, I. (1999). Podivice a poezie Miloše Doležala. Aluze, (3–4), 110–120.
HARÁK, I. (1997). Ještě jednou k Obci. Weles, 2, 51–52.
KOLAŘÍK, K. (2022). Zádušní básně za Janu Doležalovou. iLiteratura [31.08.2022]. Pozyskano z: https://www.iliteratura.cz/Clanek/45891/dolezal-milos-jana-bude-brzy-sbirat-lipovy-kvet [dostęp: 12.07.2024]
KOPÁČ, R. (2023). Lipový květ, cesta a dějiny. Lidové noviny, 90, 7.
KOTRLA, P. (1997). V popředí zajmu smrt. Tvar, 16, 21.
LANGEROVÁ, M. (1997). Mezi hospodou a hřbitovem. Literární noviny, (3), 7.
SPRUSIŃSKI, M. (1981). Milczenie mądrości. W: E. L. Masters, Antologia Spoon River, przeł. i przedmową opatrzył M. Sprusiński. Warszawa: PIW, 5–18.
SRBOVÁ, J. (2023). Žádný distanc není možný. Tvar, 7, 24.
STANĚK, L. (2022). V čase mezi bezinkami a jasmínem. Host, 10, 59–60.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2025 Przemysław Dakowicz

Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.
