Kam spěje vývoj nejen flexe proprií?

Main Article Content

Marie ČECHOVÁ

Abstrakt

Příspěvek se zaměří na formální morfologii v širším slova smyslu, tedy i na odvozování proprií, nejen na jejich skloňování, a to i se zřetelem k tendencím u apelativ. Budou se porovnávat propriální podoby systémové a novotvary užívané v současné komunikaci, shody a diference mezi apelativy a proprii. Klade se otázka, do jaké míry si současná čeština drží ohýbání jako podstatný rys flexivního jazyka a zda si udrží ohebnost u propriálních pojmenování, event. do jaké míry.

Downloads

Download data is not yet available.

Article Details

Jak cytować
ČECHOVÁ, M. (2021). Kam spěje vývoj nejen flexe proprií?. Bohemistyka, (3), 345-360. https://doi.org/10.14746/bo.2021.3.6
Dział
ARTYKUŁY I STUDIA
Biogram autora

Marie ČECHOVÁ, Západočeská univerzita

Marie Čechová, prof. dr hab., bohemistka, językoznawczyni, profesor w Katedrze Bohemistyki Wydziału Pedagogicznego Uniwersytetu Zachodnioczeskiego w Pilźnie, profesor w Instytucie Studiów Bohemistycznych Wydziału Filozoficznego Uniwersytetu Karola w Pradze. Główne zainteresowania naukowe: stylistyka czeska, frazeologia, morfologia języka czeskiego, współczesny język czeski, lingwodydaktyka. E-mail: mcechova@seznam.cz

Referencje

  1. Akademická příručka českého jazyka, 2014, eds. M. Pravdová, I. Svobodová, Praha: Academia (2., rozšířené vydání 2019). Online: https://prirucka.ujc.cas.cz.
  2. Čechová M., 2017a, Paralingvální grafické prostředky. Interpunkční znaménka nejen v syntaktické funkci. In: eadem, Život s češtinou. Praha: Academia, s. 109–117.
  3. Čechová M., 2017b, Život s češtinou: Nomen omen: Češka – češtinářka – Čechová, Praha: Academia.
  4. Čechová M., 2019, Onomastická témata ve studiu bohemistiky. In: Propria a apelativa – aktuální otázky. Praha: PedF UK, ÚJČ AV ČR, s. 67–72.
  5. Čechová M. a kol., 2013, Český jazyk pro 3. ročník středních škol, 2., upravené vydání, Praha: SPN.
  6. Čechová M., Oliva K., 1993, Hrátky s češtinou, Praha: SPN.
  7. Jedlička A., Havránek B., 1960, Česká mluvnice, Praha: SPN.
  8. Dufek O., 2016, O ČEZu, UNESCU a Ikee, „Naše řeč” 99, s. 256–268.
  9. Daneš F., 1949, Nominativ jmenovací, „Naše řeč” 33, s. 54 –57.
  10. Dvořáková K., 2015, Jak se píše wifi, „Naše řeč” 98, s. 220–223.
  11. Hoffmannová J., Zeman J., 2017, Výzkum syntaxe mluvené češtiny: inventarizace problémů, „Slovo a slovesnost” 78, s. 45–66.
  12. Havránek B., Jedlička A., 1960, Česká mluvnice, 1. vydání, Praha: SPN.
  13. Jelínek J., Styblík Vl., Čtení o českém jazyku, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  14. Jílková L., 2019, Toponyma v dopravním rozhlasovém zpravodajství, „Jazykové aktuality” 56, s. 88–100.
  15. Jílková L., 2018, K výslovnosti th ve slově smoothie, „Naše řeč” 101, s. 112 –115.
  16. Kolářová I., 1999, Jméno obce jako součást názvů územních celků a institucí, konkurence nominativu jmenovacího a lokálu. In: Propria v systému mluvnickém a slovotvorném, Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, s. 121–126.
  17. Mináŕová E., Tušková J. M. a kol., 2015, Čeština v pohybu. Kapitoly ke zkoumání jejího stavu a proměn, Brno: MU.
  18. Olivová L. a kol., 1995, Pomístní jména v Čechách, Praha: Academia.
  19. Polívková A., 1985 (2007), Naše místní jména a jak je užívat, Praha: Academia.
  20. Pravidla českého pravopisu, 1993, Praha: Academia.
  21. Smejkalová K., 2019, Rozdíly v deklinaci apelativ a proprií. In: Propria a apelativa – aktuální otázky. Praha: PedF UK, ÚJČ AV ČR, s. 287–294.
  22. Svobodová I., 2017/2018, Užití nominativu jmenovacího, „Český jazyk a literatura” 68, s. 37–39.
  23. Šimandl J., 2000, Morfologická problematika v jazykové poradně, 1. část, „Naše řeč” 83, s. 57–76.
  24. Šmilauer V., 1966, Novočeská skladba, Praha: SPN.
  25. Šolcová B. P., 2018, Češi ve světě 4, Chorvatsko, Praha: Dům zahraniční spolu- práce.
  26. Šrámek R., 1999, Úvod do obecné onomastiky, Brno: MU.
  27. Šrámek R., 1999, Ke gramatickým vlastnostem proprií. In: Propria v systému mluvnickém a slovotvorném, Brno: MÚ, s. 16–23.
  28. Štěpán P., 2019, Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym. In: Propria a apelativa – aktuální otázky. Praha: PedF UK, ÚJČ AV ČR, s. 215–220.
  29. Štěpán P., 2020, Psaní velkých písmen u toponym v češtině: polemický pohled. „Acta onomastica” 61, č. 2, s. 417–439.
  30. Tušková J. M., 2016, Onomastická gramatika. In: Nový encyklopedický slovník češtiny, Praha: NLN, s. 1237–1239.
  31. Utěšený S., 1987, Diskusně k českým místním jménům na -ice, „Onomastický zpravodaj ČSAV” 28, s. 112–120.
  32. Akademická příručka českého jazyka, 2014, eds. M. Pravdová, I. Svobodová, Praha: Academia (2., rozšířené vydání 2019). Online: https://prirucka.ujc.cas.cz.
  33. Čechová M., 2017a, Paralingvální grafické prostředky. Interpunkční znaménka nejen v syntaktické funkci. In: eadem, Život s češtinou. Praha: Academia, s. 109–117.
  34. Čechová M., 2017b, Život s češtinou: Nomen omen: Češka – češtinářka – Čechová, Praha: Academia.
  35. Čechová M., 2019, Onomastická témata ve studiu bohemistiky. In: Propria a apelativa – aktuální otázky. Praha: PedF UK, ÚJČ AV ČR, s. 67–72.
  36. Čechová M. a kol., 2013, Český jazyk pro 3. ročník středních škol, 2., upravené vydání, Praha: SPN.
  37. Čechová M., Oliva K., 1993, Hrátky s češtinou, Praha: SPN.
  38. Jedlička A., Havránek B., 1960, Česká mluvnice, Praha: SPN.
  39. Dufek O., 2016, O ČEZu, UNESCU a Ikee, „Naše řeč” 99, s. 256–268.
  40. Daneš F., 1949, Nominativ jmenovací, „Naše řeč” 33, s. 54 –57.
  41. Dvořáková K., 2015, Jak se píše wifi, „Naše řeč” 98, s. 220–223.
  42. Hoffmannová J., Zeman J., 2017, Výzkum syntaxe mluvené češtiny: inventarizace problémů, „Slovo a slovesnost” 78, s. 45–66.
  43. Havránek B., Jedlička A., 1960, Česká mluvnice, 1. vydání, Praha: SPN.
  44. Jelínek J., Styblík Vl., Čtení o českém jazyku, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  45. Jílková L., 2019, Toponyma v dopravním rozhlasovém zpravodajství, „Jazykové aktuality” 56, s. 88–100.
  46. Jílková L., 2018, K výslovnosti th ve slově smoothie, „Naše řeč” 101, s. 112 –115.
  47. Kolářová I., 1999, Jméno obce jako součást názvů územních celků a institucí, konkurence nominativu jmenovacího a lokálu. In: Propria v systému mluvnickém a slovotvorném, Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, s. 121–126.
  48. Mináŕová E., Tušková J. M. a kol., 2015, Čeština v pohybu. Kapitoly ke zkoumání jejího stavu a proměn, Brno: MU.
  49. Olivová L. a kol., 1995, Pomístní jména v Čechách, Praha: Academia.
  50. Polívková A., 1985 (2007), Naše místní jména a jak je užívat, Praha: Academia.
  51. Pravidla českého pravopisu, 1993, Praha: Academia.
  52. Smejkalová K., 2019, Rozdíly v deklinaci apelativ a proprií. In: Propria a apelativa – aktuální otázky. Praha: PedF UK, ÚJČ AV ČR, s. 287–294.
  53. Svobodová I., 2017/2018, Užití nominativu jmenovacího, „Český jazyk a literatura” 68, s. 37–39.
  54. Šimandl J., 2000, Morfologická problematika v jazykové poradně, 1. část, „Naše řeč” 83, s. 57–76.
  55. Šmilauer V., 1966, Novočeská skladba, Praha: SPN.
  56. Šolcová B. P., 2018, Češi ve světě 4, Chorvatsko, Praha: Dům zahraniční spolu- práce.
  57. Šrámek R., 1999, Úvod do obecné onomastiky, Brno: MU.
  58. Šrámek R., 1999, Ke gramatickým vlastnostem proprií. In: Propria v systému mluvnickém a slovotvorném, Brno: MÚ, s. 16–23.
  59. Štěpán P., 2019, Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym. In: Propria a apelativa – aktuální otázky. Praha: PedF UK, ÚJČ AV ČR, s. 215–220.
  60. Štěpán P., 2020, Psaní velkých písmen u toponym v češtině: polemický pohled. „Acta onomastica” 61, č. 2, s. 417–439.
  61. Tušková J. M., 2016, Onomastická gramatika. In: Nový encyklopedický slovník češtiny, Praha: NLN, s. 1237–1239.
  62. Utěšený S., 1987, Diskusně k českým místním jménům na -ice, „Onomastický zpravodaj ČSAV” 28, s. 112–120.