Frekvence pádu v projevech afatických osob ve vztahu k používání gestikulace: srovnání s osobami bez diagnostikované poruchy řeči

Main Article Content

Martin JANEČKA

Abstrakt

Článek se zabývá srovnáním frekvence pádu substantiva v přepisech audiovizuálních nahrávek osob s diagnostikovanou afázií a mluvčích bez diagnostikovaného poškození řeči. Pokouší se ukázat na některá specifika v distribuci pádů v projevech afatických osob, která souvisí s obecnou charakteristikou syntaxe afatických projevů. Dále postihuje frekvenci autosémantických slovních druhů (substantiv, sloves a adverbií) v projevech osob s afázií a standardních mluvčích a dává ji do souvislosti s počtem komunikačních gest, kterými je možné tyto autosémantické slovní druhy nejen doprovázet, ale také nahradit. Výsledky ukazují, že osoby s afázií používají na jednu stranu méně autosémantik, na druhou stranu však více komunikačních gest než standardní mluvčí.

Downloads

Download data is not yet available.

Article Details

Jak cytować
JANEČKA, M. (2021). Frekvence pádu v projevech afatických osob ve vztahu k používání gestikulace: srovnání s osobami bez diagnostikované poruchy řeči. Bohemistyka, (3), 331-344. https://doi.org/10.14746/bo.2021.3.5
Dział
ARTYKUŁY I STUDIA
Biogram autora

Martin JANEČKA, Univerzita Karlova

Martin Janečka, Mgr. et Mgr., Ph.D., bohemista, językoznawca, adiunkt w Katedrze Języka Czeskiego Wydziału Pedagogicznego Uniwersytetu Karola w Pradze. Główne zainte- resowania: morfosyntaktyka, językoznawstwo ogólne, semiotyka, komunikacja niewerbalna. E-mail: martin.janecka@pedf.cuni.cz. ORCID 0000-0003-0085-4922.

Referencje

  1. Bláha O., 2017, Syntaktické funkce pádu v češtině (na materiálu publicistických textů z roku 1915 a 2015). In O. Uličný (ed.), Struktura v jazyce, jazyk v komunikaci. Liberec: Technická univerzita, s. 17–25.
  2. Bláha O., Janečka M., 2020, Genitiv adnominální v češtině – vývoj a současný stav. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  3. Cséfalvay Z., Lechta V. a kol., 2013, Diagnostika narušené komunikační schopnosti u dospělých. Praha: Portál.
  4. Cséfalvay Z., 2007, Terapie afázie: teorie a případové studie. Praha: Portál.
  5. Flanderková E., 2019, Čeština v afázii: teorie a empirie. Praha: Karolinum.
  6. Hogrefe K., 2009, Aphasie, Apraxie und Gestik: Zur Produktion von Handgesten bei Patienten mit linkhemisphärischer Hirnschädigung. Nepublikovaná di- sertační práce. Potsdam: Universität Potsdam.
  7. Jakobson R., 1995, Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch. In R. Ja- kobson: Poetická funkce. Praha: H&H, s. 55–73.
  8. Janečka M., 2016, Gestika a afázie: paralely v omezeních jazyka a gest. „Ling- vistika Paraha”. Online: http://lingvistikapraha.ff.cuni.cz/sbornik.
  9. Janečka M., Kouklíková T., 2020, Ke konkurenci genitivu posesivního a individuálně posesivních adjektiv v současné mluvené češtině, „Jazykoved- ný časopis“, č. 1, s. 69–89.
  10. Kendon A., 2004, Gesture: Visible Action as Utterance. Cambridge: Cambridge University Press.
  11. Láznička M., 2016, Příprava korpusu afatické češtiny. „Studie z aplikované lingvistiky/Studies in Applied Linguistics” 7, s. 184–187.
  12. Ledvina L., 2020, Sémantické typy genitivu adnominálního ve vybraných textech publikovaných v letech 2010–2019 v časopise Český jazyk a literatura. Ne- publikovaná magisterská diplomová práce, Praha: Pedagogická fakulta UK.
  13. Lehečková H., 2016, Afázie v lingvistice, lingvistika v afáziologii. „Časopis pro moderní filologii” 98, č. 1, s. 7–22.
  14. McNeill D., 1992, Hand and mind: What gestures reveal about thought. Chicago: University of Chicago Press.
  15. Uličný O., Veselovská L. (2017). Pád. In P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.), CzechEncy: Nový encyklopedický slovník češtiny. Online: https://www.czechency.org/slovnik/PÁD [přístup: 5. 3. 2019].
  16. Uličný O. (2003): K deflektivizačním tendencím ve slovanských jazycích. In I. Pospíšil, M. Zelenka (eds.), Česká slavistika 2003. České přednášky pro XIII. mezinárodní kongres slavistů, Ljubljana 15.–21. 8. 2003. Praha: Aca- demia, s. 155–163.