Słowa kluczowe
posttext
pretext
interpretace
dekompozice
estetická hodnota
Jak cytować
Abstrakt
V následující studii vnímáme literární text jako pretext k dekompoziční analýze, přičemž nový, resp. námi upravený text (posttext) vrhá interpretační světlo na zkoumaný slovesný objekt ve smyslu ontologickém i axiologickém. Dekompozice pomáhá jednak analyzovat způsob výstavby a bytí původního slovesného artefaktu, rovněž zvýrazňuje funkce, které plní. V první části ukazujeme hodnoty básně Let ze sbírky Pokosená hlina (1999) současného slovenského spisovatele Jozefa Leikerta na pozadí slovosledných dekompozičních strategií, v druhé části pak analyzujeme už hotovou „rekompozici”, resp. slovesnou adaptaci kanonizovaného básnického textu české literatury (poéma Ondřeje Koupila nazvaná Květen, 2020) a její interpretační možnosti vzhledem k pretextu, tedy k poémě Máj (1836) Karla Hynka Máchy.
Bibliografia
Brayfieldová Celia, 2007, Jak napsat bestseller: tajemství úspěšného psaní, Praha: Olympia.
Bublanová Alžběta, Selzerová Andrea, 2021, Cvičebnice tvůrčího psaní: i Shakespeare nějak začal..., Praha: Grada.
Eisner Pavel, 1956, Okusy Ignaze Máchy, Praha: Československý spisovatel.
Fišer Zbyněk a kol., 2012, Tvůrčí psaní v literární výchově jako nástroj poznávání, Brno: Masarykova univerzita. Online: https://munispace.muni.cz/book?id =873.
Genette Gerard, 1997, Paratexts: Thresholds of Interpretation, Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511549373 DOI: https://doi.org/10.1017/CBO9780511549373
Holland Robin W., 2013, Deeper writing: quick writes and mentor texts to illuminate new possibilities, Los Angeles: Corwin Press. Online: https://ebook central.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1211760. https://doi.org/10.4135/9781506335452 DOI: https://doi.org/10.4135/9781506335452
Hutcheonová Linda, 2012, Teória adáptácie, Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně.
Ingarden Roman, 1989, Umělecké dílo literární, Praha: Odeon.
Jech Pavel, Angiolillo Mary, 2009, The seven minute screenplay, Praha: Akademie múzických umění.
Koupil Ondřej, 2020, Květen. Rekompozice Máchova »Máje«, Praha: Akropolis.
Leikert Jozef, 2020, Básnik [Básně vybral a ilustroval Peter Pollág], Bratislava: Slovak PEN Centre.
Liba Peter, 1981, Kontexty populárnej literatúry, Bratislava: Tatran.
Mácha Karel Hynek, 1959, Básně a dramatické zlomky, Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.
Miko František, Popovič Anton, 1978, Tvorba a recepcia: estetická komunikácia a metakomunikácia, Bratislava: Tatran.
Mikulášek Alexej, 2020a, Poetika mravoučné povídky »pro dítky a přátele jejich«, Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa.
Mikulášek Alexej, 2020b, Skromné poznamenání (místo recenze), „Literatura – Umění – Kultura” 7, č. 39, s. 2.
Mikulášek Alexej, 2021, Umělecká slovesná fikce jako médium: polemická úvaha nad možnostmi a mezemi interpretace, „Bohemistyka” 21, č. 2, s. 143–168. DOI: https://doi.org/10.14746/bo.2021.2.1. DOI: https://doi.org/10.14746/bo.2021.2.1
Mukařovský Jan, 1936, Protichůdci. Několik poznámek o vztahu Erbenova básnického díla k Máchovu, „Slovo a slovesnost” 2, č. 1, s. 33–43.
Mukařovský Jan, 1928, Máchův »Máj«: estetická studie, Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Popovič Anton a kol., 1981, Interpretácia umeleckého textu, Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.
Přibil Marek, Flaišman Jiří, 2020, Májové rozpaky. „Kanon”. Online: http://i-kanon.cz/2020/05/07/majove-rozpaky. Publikováno 7. května 2020.
Ritsert Jürgen, 2020, Wissen, Wahrheit und das falsche Bewusstsein, Weinheim: Beltz Juventa.
Snigireva T. A., Podčiněnov A.W. (red.), 2014, Fenomen nezavěršennogo, Jekaterinburg [Снигирева T. A., Подчиненов А. B. (ред.), 2014, Феномен незавершенного, Екатеринбург: Издательство Уральского университета].
Timko Štefan (ed.), 2020, Literatúra a jej filmová podoba v stredoeurópskom kontexte, Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa.
Valášek Martin, 2019, »Jako když se hodí kamínek«. S Ondřejem Koupilem o rekompozici Máchova »Máje«, „Souvislosti” 32, č. 4. Online: http://souvislosti.cz/clanek.php?id=2483.
Žilka Tibor, 2015, Od intertextuality k intermedialite, Nitra: Univerzita Konštantína Filosofa.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2022 Alexej Mikulášek
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.