Słowa kluczowe
dyadický princip
syžetový rytmus
vztah ke Knize Ester
Jak cytować
Abstrakt
Divadelní hra Františka Vodseďálka Ester pochází z počátku 19. století a je tak součástí pozdního lidového baroka. Vodseďálek ji založil na dyadickém principu, jenž se projevuje jednak v architektonice dramatu, rozvrženého do dvou dílů, jednak v nadměrném počtu dvojic postav. Do starozákonního příběhu vložil autor výjevy ze selského života, jež jsou poměrně pravidelně umístěny, vytvářejí syžetový rytmus a jsou jediným zdrojem komiky v tomto dramatickém díle. Pro hru je dále příznačná rychlá proměna scén. Vodseďálkova závislost na Knize Ester je dosti volná.
Bibliografia
Dějiny českého divadla 1, 1968, Praha: Academia.
Frýd N., 1965, Kultura v předposlední stanici, in Theater-Divadlo, Praha: Orbis, s. 222–223.
Menčík F., 1895, Příspěvky k dějinám českého divadla, Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa.
Menčík F. (ed.), 1895, Velikonoční hry, Holešov: vlastním nákladem.
Sochorová L., 1981, K lidové hře o královně Ester, „Český lid” 68, č. 3, s. 169–180.
Sochorová L., 1987, Sousedské divadlo českého obrození, Praha: Odeon.
Zíbrt Č., 1914, Lidová hra staročeská: Ester, „Český lid” 23, s. 277–296, 353–368.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2023 František Všetička
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.