Ключевые слова
svržení sv. Jana Nepomuckého z Karlova mostu
Vltava
kulturní symbolika vody
slavnost Musica Navalis
Как цитировать
Аннотация
Příspěvek je věnován námětu mučednické smrti sv. Jana Nepomuc- kého (před rokem 1350–1393), svrženého v důsledku konfliktu mezi církevní hie- rarchií a světskou mocí z Karlova mostu v Praze do řeky Vltavy. Představuje inter- pretaci Janovy depontizace v dobových středověkých kronikách a barokní legendě, vzešlé z okruhu vlastenecky orientovaného katolického kléru při pražské svatovítské kapitule (Bohuslav Balbín aj.). Na vybraných příkladech z barokní svatojánské homiletiky předvádí košatou imaginaci, propojující českého světce s vodním živlem a faunou a flórou, pro něj typickými. Dále představuje historickou tradici a současnost specifické, původně barokní, slavnosti Musica navalis. Svatojánská festivita, organizovaná pražskými církevními komunitami a tradičně konaná v předvečer světcova svátku jako pocta světci, patronu všech lidí „od vody“, je pozoruhodným fenoménem, který v sobě spojuje historickou tradici a současné prvky univerzální popkultury.
Funding
Část studie,v ěnovaná minulosti a současnosti oslav svatojánských slavností NAVALIS,vznikla s podporou stipendia Fellowship Josefa Dobrovského, uděleného AV ČR (FJD300562408, květen-červen 2024). Při vzniku článku byly využity zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie (https://clb.ucl.cas.cz;kd ORJ: 90243). Autorka by ta ké ráda poděko va la organizátorům NAVALIS za pozvánía možnost se zúčastnit oslav, taktéž Vojtěchu Pokornému aZdeňku Bergmanoviza poskytnutí rozhovorů
Библиографические ссылки
Alois Jirásek dnes. Sborník přednášek z literárně vědného semináře konaného 24–26. května 1996 v Hronově. (2000). Hronov: Občanské sdružení Kruh.
BALBÍN, Bohuslav. (1914). Život svatého Jana Nepomuckého, pražského chrámu metropolitního u sv. Víta kanovníka, kněze a mučedníka, přeložil P. Alfons Sauer. Stará Říše: Antonín Ludvík Stříž.
BALBÍN, Bohuslav. (1940). Život svatého Jana Nepomuckého, ed. Josef Vašica. Praha: Ladislav Kuncíř.
BALBINO, Bohuslao. (1725). Vita B. Joannis Nepomuceni martyrys... Augsburg: Augustae Vindelicorum.
BARTYS, Matěj. (1940). Praha rozkoše zahrada. Kázání svatojánské, ed. Vilém Bitnar. Praha: Edice Jitra.
Čítanka svatojánská I. Náboženská osobnost sv. Jana Nepomuckého. Výbor z české literatury XIV. až XX. věku. (1932). Z latiny přeložili Alfons Sauer a Antonín Stříž, ed. Vilém Bitnar. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého.
Geschichte der bildenden Kunst in Österreich. Barock (Band 4.) (1999), ed. Hellmut Lorenz. München: Prestel Verlag.
HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. (1981). Kronika česká, ed. Jaroslav Kolár. Praha: Odeon.
HEROLD, Miroslav. (2021). Ohlasy Balbínova „Života svatého Jana Nepomuckého“. Geneze Balbínovy reprezentativní svatojánské legendy. In BB 400. Ó kráso Země české, vlastenče náš!, eds. Kateřina Bobková Valentová, Jiří M. Havlík, Karel Viták. Klatovy: Městská knihovna Klatovy, 83–95.
Historie klerikální slavnosti svatojanské v Praze. (1919). Volná myšlenka, 4, 11.5.
HORÁKOVÁ, Michaela. (1998). Ke genezi obrazu Jana Nepomuckého v české homiletice, Sborník prací FF Brněnské univerzity. Studia minora facultatis philosophicae universitatis Brunensis, V(1), 25–29.
HORYNA, Mojmír. (1997). Geometrická osnova poutního areálu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, její struktura a ideový základ. In Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. Příspěvky k dějinám a obnově poutního místa (Příloha časopisu „Zprávy památkové péče“, roč. LVII), 46–54.
JIRÁSEK, Alois. (1985). Temno. Historický obraz. Praha: Československý spisovatel.
Johannes von Nepomuk 1393 / 1993 (kat. výst.). (1993). Reinhold Baumstark, Johanna von Herzogenberg, Peter Volk (eds.). München: Bayerisches Nationalmuseum.
Johannes von Nepomuk. Anlässlich der 250. Wiederkehr der Seligsprechung des Johannes von Nepomuk. (1971), eds. Johanna von Herzogenberg, Franz Matsche. Passau: Verlag Passavia.
KADLEC, Jaroslav. (1998). Petr Klarifikátor – duchovní vůdce a životopisec arcibiskupa Jana z Jenštejna. Sborník Katolické teologické fakulty vydaný v roce 650. výročí založení Univerzity Karlovy, 101–150.
KALINOWSKI, Konstanty. (1986). Rzeźba barokowa na Śląsku. Warszawa: PWN.
KAUTMAN, František. (2000). Nejedlý versus Jirásek. In Alois Jirásek dnes… Hronov: Občanské sdružení Kruh, 13–18.
KOPECKÝ, Milan. (1965). Cyrilometodějská tradice v starší české literatuře. In Magna Moravia. Praha: SPN.
KOŘÁN, Ivo. (1968). Cyriacký chrám sv. Kříže v baroku. Umění, XVI (2), 173–195.
KOŘÁN, Ivo. (1994). Na okraj nepomucenské literatury roku 1993. Umění, XLII(3), 211–221.
KOŘÁN, Ivo. (1997). Neznámá veduta Prahy z druhé čtvrtiny 17. století. Umění, XLV, 591.
Legenda, její funkce a zobrazení. III. Legenda jako slovesný útvar a výtvarná inspirace (vztah slova a obrazu k legendě). (1992), eds. Jiří K. Kroupa, Martin Svatoš, Michal Šroněk. Praha: Ústav pro klasická studia ČSAV.
MAREK, Aneta. (2023). Święty Jan Nepomucen, jego kult i związki z ziemią kłodzką. Pelplin: Bernardinum.
MATSCHE, Franz. (1971). Die Darstellungen des Johannes von Nepomuk in der barocken Kunst. Form, Inhalt und Bedeutung. In Johanna von Herzogenberg, Franz Matsche (eds.), Johannes von Nepomuk anlässlich der 250. Wiederkehr der Seligsprechung des Johannes von Nepomuk (kat. výst.). Passau: Verlag Passavia.
NEUMANN, Jaromír. (1969). Český barok. Praha: Odeon.
NEUMANN, Jaromír. (1971). Ideový koncept poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Poznámky k ikonologickému rozboru. Sborník prací FF Brněnské univerzity F 14–15, 235–256.
NOVÁK, Vladimír a MAŠLANOVÁ Ludmila. (1993). Musicae navales Pragenses. Praha: Národní knihovna.
NOVOTNÝ, Antonín. (1947). Z Prahy doznívajícího baroka 1730–1740. Praha: Atlas.
NOVOTNÝ, Antonín. (2002). U staropražských cyriaků čili Kronika zaniklého kláš- tera. Praha: Bystrov a synové.
NOVOTNÝ, Antonín. (2003). Zle, matičko zle čili Praha 1741–1757, kniha druhá. Praha: Vladimír Bystrov.
NOVOTNÝ, Antonín. (2005). Praha od A do Z v letech 1820–1850, kniha druhá. Praha: Vladimír Bystrov.
PANOCH, Pavel. (2006a). Nepomucká sousoší v Olomouci a v Žarošicích a jejich východočeské paralely. Příspěvek k poznání barokního sochařství na Moravě. Theatrum historiae 1. Sborník prací Katedry historických věd FF Univerzity Pardubice.
PANOCH, Pavel. (2006b). Voda, loď, ryba: k ikonografii «mokrého» světa v českém baroku. Historický obzor, 17(9–10), 194–202.
PANOCH, Pavel. (2023). Ne kopřiva, ale svatý mezi rybami. Svatojánská kaple v Běstvině: pokus o interpretaci. In Milena Lenderová, Vítězslav Prchal (eds.), Aquila fecit. Kolegové, žáci a přátelé k životnímu jubileu Petra Vorla. Pardubice: Univerzita Pardubice, 300–304.
POKORNÝ, Vojtěch, MIKULEC, Jiří a BLAŽEK, Petr. (2023). Musica navalis. Dějiny slavností a kultu sv. Jana Nepomuckého. Praha: Svatojánský spolek.
POLC, Jan a RYNEŠ, Václav. (1972). Svatý Jan Nepomucký, II. Úcta. Řím: Křesťanská akademie.
POLC, Jaroslav V. (1993). Svatý Jan Nepomucký. Praha: Zvon.
PREISS, Pavel. (1999). František Karel Palko. Život a dílo malíře sklonku středo- evropského baroka a jeho bratra Františka Antonína Palka. Praha: Národní galerie.
RICHTER, Václav. (2001). Santiniho plány pro kostel na Zelené Hoře u Žďáru. In Zdeněk Kudělka, Bohumil Samek (eds.), Umění a svět. Studie z teorie a dějin umění. Praha: Academia.
ROYT, Jan. (1992). Skřivan a paládium. In Jiří K. Kroupa, Martin Svatoš, Michal Šroněk (eds.), Legenda, její funkce a zobrazení III. Praha: Ústav pro klasická studia ČSAV, 24–30.
ROYT, Jan (1993). Ikonografie svatého Jana Nepomuckého. Zprávy památkové péče, LIII, 376–377.
SAMEK, Jan. (1980). «Koncepty» w sztuce baroku. Biuletyn Historii Sztuki, XLII(3–4), 413–424.
SOCHOR, Stanislav. (1938). K symbolismu barokní architektury. Umění (Štencovo), XI, 553–557.
STEJSKAL, František. (1922). Svatý Jan Nepomucký I.–II. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého.
STICH, Alexandr. (1995). Kopací míč, Alois Jirásek. Literární noviny, VI(13), 30. března, s. 1 a 6. Dostupné z: https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/6.1995/13/1.png [31.5.2024].
SVOBODA, Jan Adam. (1995). Nový křížovník s červeným srdcem a nový mučedlník od prolité v srdci krve Svatý Jan Nepomucký. Barokní kázání zlonického děkana z roku 1736, ed. Miloš Sládek. Kladno: Okresní úřad.
ŠORM, Antonín. (1925). Sv. Antonín Paduánský a sv. Jan Nepomucký. In Antonín Šorm, Sborník úcty sv. Antonína Paduánského v českých zemích. Praha: Antonín Šorm, 102–106.
TROLDA, Emil. (1929). Hudba svatojanská. In Pragensia svatojanská. Sborník statí o kultuře českého baroka, eds. Vilém Bitnar, Karel Procházka. Praha: Výbor svatojanský.
TÜSKÉS, Gábor a KNAPP, Éva. (1996). Volksfrömmigkeit in Ungarn: Beiträge zur vergleichenden Literatur- und Kulturgeschichte (Quellen und Forschungen zur europäischen Ethnologie). Dettelbach: J.H. Röll.
Umělecké památky Čech I (A/J). (1978), ed. Emanuel Poche. Praha: Academia.
Umělecké památky Moravy a Slezska, II, J/N (1999), ed. Bohumil Samek. Praha: Academia.
VLNAS, Vít. (1991). «Jazyk» Jana Nepomuckého. Dějiny a současnost, XIII(4), 20–26.
ZEMEK, Metoděj. (1977). Jižní Morava. Praha: Orbis.
ZURA, Anna. (2006). Konceptualizacja nazw barw w «Krzyżakach» Henryka Sien- kiewicza i «Proti všem» Alojzego Jiráska. Ostrava: Ostravská univerzita.
Лицензия
Copyright (c) 2025 Aleksandra Pająk-Głogiewicz, Pavel Panoch
Это произведение доступно по лицензии Creative Commons «Attribution-NonCommercial-NoDerivatives» («Атрибуция — Некоммерческое использование — Без производных произведений») 4.0 Всемирная.