Abstrakt
Následující příspěvek se zaměřuje na analýzu mezitextových souvislostí, paralel a vztahů současných českých a francouzských prozaických děl, které se řadí do žánrové kategorie dystopie a zároveň tematizují potenciální budoucí kulturní či společenský střet na území Evropy (občanské války, terorismus, náboženský fanatismus, úpadek demokracie apod.). V několika případových sondách usilujeme o ověření hypotézy, vyplývající z předběžné percepce korpusu děl – a sice existence a návratnosti inventáře motivů, struktur, narativních schémat či časoprostorových konstant. V teoretické rovině se opíráme především o ta pojetí intertextuality, která sledují genetickou souvztažnost vyplývající z podstaty žánru, dobové či stylové poetiky a tradice; příspěvek proto ve třech pracovních okruzích (kategoriích) komparativně sleduje, jaké prvky se podílejí na zakládání intertextuálních vazeb daného žánru v dílech přibližně posledních dvou dekád.
Bibliografia
AYED, K. (2005). L’Anticipation dystopique et le désenchantement moderne. Cycnos, 22(1), 95–105.
BIASI, P.-M. DE. (2018). Textová genetika. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR.
BOUCHER, D. (2022). Le futur antérieur : Regard sur le nouveau roman d’anticipation francophone. Montréal: Presses de l’Université de Montréal. DOI: https://doi.org/10.1515/9782760646520
BRAUNSTEIN, J.-F. (2018). La philosophie devenue folle: Le genre, l’animal, la mort. Paris: Grasset.
COMBE, D. (2008). Les genres littéraires. Paris: Hachettes.
FLEISCHMANN, P. (2019). Můj Aron. In R. Aron, Opium intelektuálů (s. 345–359). Praha: Academia.
FOŘT, B. (2005). Úvod do sémantiky fikčních světů. Brno: Host.
FRÝBORT, L. (2015). Pod znamením půlměsíce: příběhy z Evropy pod vládou islámu. Krásná Lípa: Marek Belza.
FUKUYAMA, F. (2002). Konec dějin a poslední člověk. Praha: Rybka.
GREIMAS, A. J. (1966). Sémantique structurale: recherche de méthode. Paris: Larousse.
HEYWOOD, A. (2008). Politické ideologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
HOMOLÁČ, J. (1996). Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha: Karolinum.
HOUELLBECQ, M. (2015). Podvolení. Praha: Odeon.
HOWE, I. (1970). Decline of the new. New York: Horizon Press.
HRTÁNEK, P. (2004). Negativní utopie v české próze druhé poloviny 20. století: pokus o znakovou identifikaci žánru. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.
JURÍK, M. (2018). 2084. Bratislava: Marenčin PT.
KECHLIBAR, M. (2019). Krvavé levandule. Praha: Klika.
MACKAY DEMERJIAN, L. (2016). The Age of Dystopia: One Genre, Our Fears and Our Future. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing.
MAREŠ, P. (2017). Pretext a posttext. In P. Karlík, M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Stažené z https://www.czechency.org/slovnik/PRETEXTAPOSTTEXT.
MURRAY, D. (2021). Šílenství davů. Voznice: Leda.
PAITEL, P. (2013). 2084 : République Islamique de France. Paris: Bookelis.
PAVLOVA, O. (2022). 2+2=5: světy antiutopické a dystopické literatury. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
PRAT, M. a SEBBAH, A. (2006). Fictions d’anticipation politique. Bordeaux: Presses Universitaires de Bordeaux.
RATH, D. (2017). Řád. Praha: Ottovo nakladatelství.
ROHÁČOVÁ, T. (2022). Dystopie = antiutopie? Terminologická nejednotnost v české literární vědě. In A. Kołodziej, M. Ślawska, A. Ursulenko a B. Juszczak (eds.), Słowiańszczyzna dawniej i dziś: język, literatura, kultura. Monografia ze studiów slawistycznych V (s. 339–346). Wrocław: Oficyna Wydawnicza ATUT – Wrocławskie Wydawnictwo Oświatowe.
SAINT-HAMONT, D. (2002). Le jour de l’Aid. Paris: Plon.
SANSAL, B. (2016). 2084: Konec světa. Praha: Argo.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2025 Karel Střelec
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.