Abstrakt
Prefixoid homo vyjadřuje v češtině význam totožnosti (homonyma) nebo relační význam vyjadřující vztah k homosexualitě, resp. k homosexuálům (homoklub). Vedle toho se však objevuje ve slovech, v nichž vyjadřuje čistě pejorativní hodnocení: homotričko označuje tričko, které mluvčí hodnotí negativně. Studie na základě dat z psaných korpusů češtiny mapuje raný vývoj prefixoidu homov jeho relační funkci i v jeho pejorativní funkci. Data ze staršího webového korpusu Araneum Bohemicum Maximum a novějšího webového korpusu online1 pak dokládají, že u prefixoidu homopatrně dochází k pejorativizaci: relativní zastoupení dokladů s relační funkcí kleslo o 13 %, naopak zastoupení dokladů s pejorativní funkcí narostlo o 10 %. Jako doklad pejorativizace lze interpretovat i významnější zastoupení pejorativních zdrobnělin než relačních zdrobnělin v korpusu online1.
Finansowanie
Publikace vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu projazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.
Bibliografia
BENKO, V. (2015). Araneum Bohemicum Maximum, verze 15.04. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Stažené z https://www.korpus.cz.
CVRČEK, V. a PROCHÁZKA, P. (2020). online1: monitorovací korpus internetové češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Stažené z https://www.korpus.cz.
ČERMÁK, F. a kol. (2000). SYN2000: žánrově vyvážený korpus psané češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Stažené z https://www.korpus.cz.
ČERMÁK, F. a kol. (2005). SYN2005: žánrově vyvážený korpus psané češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Stažené z https://www.korpus.cz.
KŘEN, M. a kol. (2010). SYN2010: reprezentativní korpus psané češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Stažené z https://www.korpus.cz.
KŘEN, M. a kol. (2015). SYN2015: reprezentativní korpus psané češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Stažené z https://www.korpus.cz.
KŘEN, M. a kol. (2020). SYN2020: reprezentativní korpus psané češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Stažené z https://www.korpus.cz.
KŘEN, M. a kol. (2023). Korpus SYN, verze 12. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Stažené z https://www.korpus.cz.
Akademický slovník současné češtiny. (2017–2024). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Stažené z https://slovnikcestiny.cz.
ALLAN, K. (2007). The pragmatics of connotation. Journal of Pragmatics, 39(6), 1047–1057. DOI: https://doi.org/10.1016/j.pragma.2006.08.004
BENKO, V. (2014). Aranea: Yet Another Family of (Comparable) Web Corpora. In P. Sojka, A. Horák, I. Kopeček a K. Pala (eds.), Text, Speech, and Dialogue. 17th International Conference, TSD2014 (s. 247–256). Springer. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-319-10816-2_31
BIERWIACZONEK, B. (2014). Representation of Polysemy as a Basis of Contrastive Lexical Semantics. In A. Łyda a G. Drożdż (eds.), Dimensions of the Word (s. 12–27). Cambridge: Scholars Publishing.
DIEWALD, G. (2011). Pragmaticalization (defined) as grammaticalization of discourse functions. Linguistics, 49(2), 365–390. DOI: https://doi.org/10.1515/ling.2011.011
FINKBEINER, R., MEIBAUER, J. a WIESE, H. (2016). What is pejoration, and how can it be expressed in language? In R. Finkbeiner, J. Meibauer a H. Wiese (eds.), Pejoration (s. 1–18). John Benjamins Publishing Company. DOI: https://doi.org/10.1075/la.228.01fin
CHRISTIANSEN, B. J. a JOSEPH, B. D. (2016). On the relationship between argument structure change and semantic change. Proceedings of the Linguistic Society of America, 1, 1–11. DOI: https://doi.org/10.3765/plsa.v1i0.3726
KOCHOVÁ, P. (2015). Prefixoidace v češtině (k svébytnému tvoření nových slov na materiálu neologismů). In K. Barnová a A. Chomová (eds.), Varia XXI: Zborník príspevkov z XXI. kolokvia mladých jazykovedcov (s. 229–238). Banská Bystrica: Belianum.
KRÁLOVÁ, E. (2022). Role prefixoidů z klasických jazyků při obohacování slovní zásoby (nejen) češtiny na příkladu komponentů bioa eko-. Z Teorii i Praktyki Dydaktycznej Języka Polskiego, 31, 1–11. DOI: https://doi.org/10.31261/TPDJP.2022.31.18
KROUPOVÁ, M. (2013). Problematika neosémantizace internacionálního lexika (na materiálu češtiny, polštiny a slovenštiny). Nová čeština doma a ve světě, 1/2, 63–73.
LALOR, T. a RENDLE-SHORT, J. (2008). “That’s so Gay”: A contemporary use of gay in Australian English. Australian Journal of Linguistics, 27(2), 147–173. DOI: https://doi.org/10.1080/07268600701522764
MARTINCOVÁ, O. (2016). Prefixoid. In P. Karlík, M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny (s. 1395–1396). Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
MCGREGOR, W. B. (2015). Linguistics: An Introduction. London: Bloomsbury.
RANGELOVA, A. (2005). Neosémantizmy a neosémantizační procesy. In O. Martincová (ed.), Neologizmy v dnešní češtině (s. 159–179). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
RUSÍNOVÁ, Z. a NEKULA, M. (2016). Deminutivum. In P. Karlík, M. Nekula a J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny (s. 316–317). Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
SÁNCHEZ FAJARDO, J. A. (2022). Pejorative Suffixes and Combining Forms in English. Amsterdam & Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. DOI: https://doi.org/10.1075/slcs.222
SENDLMEIER, W., STEFFEN I. a BARTELS, A. (2016). Pejorative prosody. In R. Finkbeiner, J. Meibauer a H. Wiese (eds.), Pejoration (s. 21–40). John Benjamins Publishing Company. DOI: https://doi.org/10.1075/la.228.02sen
SCHREUDER, H. (1970). Pejorative Sense Development in English. College Park, MD: McGrath Publishing Company.
SLÁMA, J. (2022). Konstrukce s velkým K. Časopis pro moderní filologii, 104(1), 35–53. DOI: https://doi.org/10.14712/23366591.2022.1.2
SLÁMA, J. (2023). Haluzárna, bafačky a homokonec: Neologismy na webu Československé filmové databáze a relevance neologismů (nejen) pro popis slovotvorby. Časopis pro moderní filologii, 105(1), 23–38. DOI: https://doi.org/10.14712/23366591.2023.1.2
SPURNÝ, M. (2019). Tisková zpráva: Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – květen 2019. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. Stažené z https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4940/f9/ov190607.pdf
ŠIMANDL, J. a kol. (2016). Slovník afixů užívaných v češtině. Praha: Karolinum.
ŠIŠKOVÁ, K. (2013). Vývoj a přeměna názvosloví a sémantiky v české psychopedii (nepublikovaná bakalářská práce). Praha: Univerzita Karlova.
ŠTĚPÁNKOVÁ, B. (2020). K možnostem zachycení pragmatické složky významu v jednojazyčném výkladovém slovníku (na příkladu hesel z oblasti etnografie a antropologie). Naše řeč, 103(5), 430–446.
TRAUGOTT, E. C. a DASHER, R. B. (2001). Regularity in Semantic Change. Cambridge: Cambridge University Press. DOI: https://doi.org/10.1017/CBO9780511486500
TROJANOVÁ, M. (2023). Neosémantismy na portálu Čeština 2.0 a jejich užívání v současné komunikaci (Nepublikovaná bakalářská práce). Praha: Univerzita Karlova.
ZIMA, J. (1958). O expresivitě substantivních deminutiv v češtině. Slovo a slovesnost, 19(4), 254–260.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2025 Jakub Sláma
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.