Abstrakt
Studie je zaměřena na libreto Otakara Hostinského k opeře Popelka Josefa Richarda Rozkošného. Libreto je představeno v kontextu dobového zájmu o pohádkové látky, přičemž je pozornost věnována zvláště dalším zpracováním příběhu o Popelce, a to jak literárním (českým i zahraničním), tak i operním variantám. Jelikož v druhé polovině 19. století docházelo ke snaze hledat v opeře národní charakter, libreto je za využití dobové recepce sledováno také v těchto souvislostech.
Bibliografia
ANONYM. (1872). Popelka aneb Skleněné střevíce. Pohádka pro milé dětičky. Praha: Dr. Grégr a Ferd. Dattel.
ANONYM. (1885a). Z Národního divadla. Pražský denník, 20(123), 2–3.
ANONYM. (1885b). Dramatické umění. Národní listy, 25(149).
ANONYM. (1902). Dramatické umění. Národní listy, 42(162).
Bampton Classical Opera. (Nedat.) Cinderella (Isouard). Bampton Classical Opera. Stažené 29. 5. 2025 z https://www.bamptonopera.org/operadetail.htm?event=20.
BELISOVÁ, Š. (2002). České překlady z francouzské literatury. In M. Hrala (ed.), Kapitoly z dějin českého překladu. Praha: Karolinum.
BRANBERGER, J. a MÜNZEROVÁ, Z. (1948). Svět v opeře. Praha: Orbis.
ČERVENKA, M. (2006). Kapitoly o českém verši. Praha: Karolinum.
ERBEN, K. J. (1883) Popelka. Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slo- vanských. Praha: Nákladem Jarosl. Pospíšila.
FEND, M. (2002). Cendrillon (i) [online]. Grove Music Online. Oxford University Press. Původně publikováno 1992. Stažené 24. 5. 2021 DOI: https://doi.org/10.1093/gmo/9781561592630.article.O007981
FERRETTI, J. (1874). Popelka. Komická opera ve dvou jednáních. Hudba Gioacchino Rossini, překlad J. V. Št. Praha: Fr. A. Urbánek. Bibliotéka operních a operetních textův, svazek 24.
–gy–. (1885). Národní opera: Popelka. Dalibor, časopis pro všecky obory umění hudebního, 7(25).
Hda. (1891) Národní divadlo v Praze. Dalibor, časopis pro všecky obory umění hudebního, 13(38).
HOSTINSKÝ, O. (1884). Popelka. Zpěvohra o třech jednáních. Hudba Josef Richard Rozkošný. Praha: Fr. A. Urbánek. Urbánkova bibliotéka operních a operetních textův, řada 2., svazek 23.
HOSTINSKÝ, O. (1909). Vzpomínky na Fibicha. Praha: Mojmír Urbánek.
HOSTOMSKÁ, A. (2018). Opera. Průvodce operní tvorbou. Vydání jedenácté, přepracované a rozšířené. Praha: NS Svoboda.
HRABÁK, J. (1964). Z problémů českého verše. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
CHVÁLA, E. (2020). Z mých pamětí hudebních. 1. vydání. F. Karlík a J. Kopecký (eds.). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
LEVÝ, J. (1962). Vývoj českého divadelního blankversu. Česká literatura, časopis pro literární vědu, 10(4).
LOEWENBERG, A. (1978). Annals of opera 1597–1940. Třetí opravené vydání. Londýn: John Calder.
LUDVOVÁ, J. a VÍTOVÁ, E. (2006a). Hostinský, Otakar. In Ludvová, J. a kol. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Česká divadelní encyklopedie. Vydání první. Praha: Academia.
LUDVOVÁ, J. a VÍTOVÁ. E. (2006b). Hostinský, Otakar. Česká divadelní encyklopedie [online], Kabinet pro studium českého divadla. Stažené 9. 7. 2021 z http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Hostinský_Otakar.
MACURA, V. (1983). Znamení zrodu (České obrození jako kulturní typ). Vydání první. Praha: Československý spisovatel.
MACURA, V. (1984). Blankvers. In Vlašín, Š. (ed.). Slovník literární teorie. Vydání druhé, rozšířené. Praha: Československý spisovatel.
MIDGETTE, A. (2004). A New Look at an Old Form, The Art of ‘Beautiful Singing’ [online]. The New York Times. Stažené 24. 5. 2021 z https://www.nytimes.com/2004/07/16/movies/a-new-look-at-an-old-form-the-art-of-beautiful-singing.html?pagewanted=all.
NĚMCOVÁ, B. (1862). O Popelce. Národní báchorky a pověsti. Litomyšl a Praha: Antonín Augusta. Sebrané spisy Boženy Němcové, díl VI.
OSBORNE, R. (2002). Cenerentola, La. Grove Music Online. Oxford University Press. Původně publikováno 1992. Stažené 24. 5. 2021 z DOI: https://doi.org/10.1093/gmo/9781561592630.article.O008249
OTTLOVÁ, M. (2006). Rozkošný, Josef Richard. In Ludvová, J. a kol., Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Česká divadelní encyklopedie. Vydání první. Praha: Academia.
OTTLOVÁ, M. a POSPÍŠIL, M. (1997). K otázce českosti v hudbě. Bedřich Smetana a jeho doba. První vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Ottův slovník naučný: ilustrovaná encyklopćdie obecných vědomostí. (1902). Devatenáctý díl. Praha: J. Otto.
POLÍVKA, J. (1920). Bratří Grimmové a počátky českého pohádkosloví. In Hýsek, M. a Jakubec, J. (eds.). Z dějin české literatury. Sborník statí věnovaný Jaroslavu Vlčkovi k šedesátinám od jeho spolupracovníků a žáků. Praha: Jan Laichter.
POSPÍŠIL, M. (2006). Dvořák, Antonín. Česká divadelní encyklopedie. Kabinet pro studium českého divadla. Stažené 11. 7. 2021z http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Dvořák,_Antonín
–q. (1902). Hudba. Národní listy, 42(162).
–q. (1908). Hudba. Národní listy. 48(264).
RICHTER, L. (2004). Pohádka… a divadlo. Vydání první. Praha: Dobré divadlo dětem.
STICH, A. (1992). Kvapilova Rusalka jako jazykový, slohový a literární fenomén. Estetika: časopis pro estetiku a teorii umění. Praha: Ústav dějin umění AV, 29(3), 11–35.
ŠMAHELOVÁ, H. (1989). Návraty a proměny: literární adaptace lidových pohádek. 1. vydání. Praha: Albatros, nakladatelství pro děti a mládež.
-ter [pseudonym Josefa Bohuslava Foerstera]. (1885). Feuilleton: Popelka. Národní listy, 25(150).
TYRRELL, J. (1991–1992). Česká opera. Vydání první. Přeložil M. ČEJKA, Knižnice OM, titul 7. Brno: Opus musicum.
WURMOVÁ, M. (1996). Repertoár brněnského divadla v letech 1777–1848. Brno: Šifra, k. s.
ZELENÝ, V. V. (1885). Česká zpěvohra. Osvěta, listy pro rozhled v umění, vědě a politice, 15(9).
Licencja
Prawa autorskie (c) 2026 Eliška Smutná
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.