Abstrakt
Autorka analyzuje druhé vydání knihy, napsané až ke konci života Josefa Jungmanna a vydané r. 1845 pod názvem Náuka o výmluvnosti prozaické, básnické i řečnické se sbírkou příkladů v nevázané a vázané řeči. Popisuje komplexní Jungmannovy přístup k jazyku, tradiční pojetí slohu (vysoký, prostřední a nízký), řečnictví, členění textu, frazeologii atd. Považuje ji za první stylistiku a učebnici slohu i rétoriky, i když je to smíšená učebnice s cvičebnicí, ve které navíc najdeme metodické návody a instrukce pro učitele v oblasti výuky řeči.
Reference
Bittnerová D., Schindler F., 1997, Česká přísloví. Praha: Karolinum.
Čechová M., 1985, Pojetí slohu a slohového vyučování z hlediska historického. In Eadem, Vyučování slohu. Praha: SPN, s. 20–29.
Čechová M., 2008a, Počátky vývoje novočeské stylistiky (a místo Josefa Jungmanna v ní). In M. Čechová a kol., Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 23–28.
Čechová M. a kol., 2008b, Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny,
Čechová M. a kol., 2014, Český jazyk pro 4. ročník středních škol. Praha: SPN.
Dolanský J., 1973, Příklad Jungmannovy «Slovesnosti». „Česká literatura” 21, s. 305–320.
Fidlerová A., 2011, Kompilát, nebo významné dílo?, eds. J. Foerster, P. Kitzler, V. Petrbok, H. Svatošová, Musarum socius. Praha: Kabinet pro klasická studia FÚ AVČR, s. 305–316.
Hausenblas K., 1973, Vysoký – střední – nízký styl a diferenciace stylů dnes. „Slovo a slovesnost” 34, s. 85–91.
Havránek B., Jedlička A., 1960, 1981, Česká mluvnice. Praha: SPN, 1. vydání, 368 s.; poslední vydání, 441 s.
Hikl K., 1911, Jungmannova «Slovesnost» a její předlohy. „Listy filologické” 38, s. 207–219, 346–358, 416–448.
Hubáček J., 1970/71, Jungmannova «Slovesnost» a pozdější učebnice slohu. „Český jazyk literatura” 21 s. 54–59.
Ilustrovaný encyklopedický slovník, 1981. Vědecký redaktor M. Štěpánek. Praha: Academia.
Jedlička A., 1949, Josef Jungmann a obrozenská terminologie literárně vědní a linguistická. Praha: Česká academie věd a umění.
Jedlička A., 1970, Základy české stylistiky. Praha: SPN.
Jelínek J., 1972, Nástin dějin vyučování českému jazyku v letech 1774–1918. Praha: SPN.
Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, 2007, red. J. Pleskalová, M. Krčmová, R. Večerka, P. Karlík. Praha: Academia.
Kostečka J., 2012/2013, Hodnocení slohových prací středoškoláků, včetně maturitních. „Český jazyk a literatura” 63, s. 134–145.
Kraus J., 1981, Rétorika v dějinách jazykové komunikace. Praha: Academia.
Kraus J., 1998, Jungmannova «Slovesnost» jako rétorika čtenářského poučení a vkusu. In Rétorika v evropské kultuře. Praha: Academia, s. 148–150.
Křístek M., 2007, Teoretická základna české stylistiky v proměnách času. „Stil” 6, č. 1, s. 27–32.
Novák Ĺ., 1969, Axiomatika semiologie literárních útvarov. „Slavica Slovaka” 4, s. 18–34.
Šidák P., 2022, Slovesnost jako genologie. „Slovo a smysl” 40, s. 14–40.
Vodička F., 1960, Josef Jungmann. In Dějiny české literatury II. Praha: Československá akademie věd, s. 232–254.
Weingart M., 1934, Český jazyk v přítomnosti. Praha.
Licence
Copyright (c) 2024 Marie Čechová
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.