Initial consonantal phonaesthemes in Czech
PDF (Čeština)

Keywords

Czech
phonaesthemes
initial phonaesthemes
sound symbolism
ikonicita

How to Cite

Sláma, J. (2023). Initial consonantal phonaesthemes in Czech. Bohemistyka, 23(1), 39–54. https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.3

Abstract

The paper introduces the concept of phonaesthemes and discusses its relevance for linguistic theory, subsequently trying to identify initial phonaesthemes in Czech consisting of at least two consonants. The sequence /chr-/ seems to be a prototypical phonaestheme in Czech. As only one other sequence (/hň-/) appears to be reliably identifiable as a phonaestheme, it seems that phonaesthemes are not particularly common in Czech, when compared e.g. with English. However, this conclusion might not be warranted if less strict criteria for defining phonaesthemes were applied. The importance of further research into phonaesthemes and sound symbolism in Czech is highlighted by the lack of literature on sound symbolism and iconicity in the Czech lexicon, as seen in the context of the recent research on this topic in other languages.

https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.3
PDF (Čeština)

Funding

Publikace vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

References

Abelin Ĺsa, 1999, Studies in sound symbolism. Göteburg: Göteburg University.

Anderson Stephen, 2015, The Morpheme: Its Nature and Use. In: M. Baerman (ed.), The Oxford Handbook of Inflection. Oxford University Press, s. 11–33. DOI: https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199591428.013.2

Bartošová Helena, 2015, Onomatopoia v české dětské literatuře. [Bakalářská práce.] Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Bauer Laurie, 2019, Rethinking Morphology. Edinburgh: Edinburgh University Press.

Bergen Benjamin, 2004, The psychological reality of phonaesthemes. „Language” 80(2), s. 290–311. DOI: https://doi.org/10.1353/lan.2004.0056

Berlin Brent, 1992, Ethnobiological Classification: Principles of Categorization of Plants and Animals in Traditional Societies. Princeton: Princeton University Press. DOI: https://doi.org/10.1515/9781400862597

Blust Robert, 1988, Austronesian root theory: An essay on the limits of morphology. Amsterdam: John Benjamins. DOI: https://doi.org/10.1075/slcs.19

Blust Robert, 2003, The phonesteme ­ in Austronesian languages. „Oceanic Linguistics” 42(1), s. 187–212. DOI: https://doi.org/10.1353/ol.2003.0001

Bybee Joan, 2010, Language, Usage and Cognition. Cambridge: Cambridge University Press. DOI: https://doi.org/10.1017/CBO9780511750526

Čermák František, 2007, Frazeologie a idiomatika: česká a obecná. Praha: Karolinum.

Dingemanse Mark, Blasi Damián E., Lupyan Gary, Christiansen Morten H., Monaghan Padraic, 2015, Arbitrariness, iconicity, and systematicity in language. „Trends in Cognitive Science” 19(10), s. 603–615. DOI: https://doi.org/10.1016/j.tics.2015.07.013

Elsen Hilke, 2008, Phantastische Namen. Die Namen in Science Fiction und Fantasy zwischen Arbitrarität und Wortbildung. Tübingen: Gunter Narr Verlag Tübingen.

Fidler Masako, 2016, Ikonicita. In: P. Karlík, M. Nekula & J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny, 1. svazek. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 672–673.

Filipec Josef, Čermák František, 1985, Česká lexikologie. Praha: Academia.

Firth John Rupert, 1964, The Tongues of Men & Speech. London: Oxford University Press.

Joseph Brian D., 1987, On the Use of Iconic Elements in Etymological Investigation: Some Case Studies from Greek. „Diachronica” 4(1–2), s. 1–26. DOI: https://doi.org/10.1075/dia.4.1-2.02jos

Kwon Nahyun, Round Erich R., 2015, Phonaesthemes in morphological theory. „Morphology” 25, s. 1–27. DOI: https://doi.org/10.1007/s11525-014-9250-z

Magnus Margaret, 2000, What’s in a word? Evidence for phonosemantics. Trondheim: University of Trondheim.

Mompean Jose A., Fregier Amandine, Valenzuela Javier, 2020, Iconicity and systematicity in phonaesthemes: A cross-linguistic study. „Cognitive Linguistics” 31(3), s. 514–548. DOI: https://doi.org/10.1515/cog-2018-0079

Databáze excerpčního materiálu Neomat. Praha: Oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR. Online: http://neologismy.cz [cit. 1. 7. 2022].

Oberpfalcer František, 1927, Zdrobnělá slova II. „Naše řeč” 11(6), s. 125–128.

Cvrček Václav, Procházka Pavel, 2022, ONLINE_ARCHIVE: monitorovací korpus internetové češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Online: http://www.korpus.cz [cit. 1. 7. 2022]

Kopřivová Marie a kol., 2017, ORAL: Korpus neformální mluvené češtiny Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Online: http://www.korpus.cz [cit. 2. 6. 2017].

Pastizzo Matthew John, Feldman Laurie Beth, 2009, Multiple dimensions of relatedness among words. „Mental Lexicon”, 4(1), s. 1–25. DOI: https://doi.org/10.1075/ml.4.1.01pas

Pokorný Jan, 2010, Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada.

Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957. Praha: Státní nakladatelství / Státní pedagogické nakladatelství.

Rejzek Jiří, 2001, Český etymologický slovník. Praha: Leda.

Shih Stephanie S., Rudin Deniz, 2020, On Sound Symbolism in Baseball Player Names. „A Journal of Onomastics”. DOI: https://doi.org/10.1080/00277738.2020.1759353

Slavíčková Eleonora, 1975, Retrográdní morfematický slovník češtiny s při- pojenými inventárními slovníky českých morfémů kořenových, prefixálních a sufixálních. Praha: Academia.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 2005, 4. vydání. Praha: Academia.

Slovník spisovného jazyka českého I–IV, 1960–1971. Praha: Nakladatelství ČSAV – Academia.

Křen M. a kol., 2019, Korpus SYN. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Online: http://www.korpus.cz [cit. 12. 12. 2019].

Taylor John R., 2015, Prototype effects in grammar. In: Ewa Dąbrowska, Dagmar Divjak (eds.), Handbook of Cognitive Linguistics. Berlin: De Gruyter Mouton, s. 562–579. DOI: https://doi.org/10.1515/9783110292022-028

Willett Michael, 2015, A study of the productivity of twelve English onset phonaesthemes. [Disertační práce.] Cardiff: Cardiff University.

Winter Bodo, Sóskuthy Márton, Perlman Marcus, Dingemanse Mark, 2022, Trilled /r/ is associated with roughness, linking sound and touch across spoken languages. „Scientific Reports” 12, s. 1035. DOI: https://doi.org/10.1038/s41598-021-04311-7

Winter Bodo, Perlman Marcus, 2021, Size sound symbolism in the English lexicon. „Glossa: A journal of general linguistics”, 6(1). DOI: https://doi.org/10.5334/gjgl.1646

Ziková Markéta, 2016, Morfém. In: P. Karlík, M. Nekula & J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny, 1. svazek. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 1074–1075.

Zingler Tim, 2017, Evidence against the morpheme: The history of English phonaesthemes. „Language Sciences” 62, s. 76–90. DOI: https://doi.org/10.1016/j.langsci.2017.03.005