Keywords
Czech
grammars
definition
How to Cite
Abstract
The aim of this article is to summarize and reflect the different conceptions of concession across modern Czech grammars. Grammars have been shown to coincide in some respects (e.g. the existence of different types of concession) and to diverge in some points (e.g. the non/existence of concessive adverbs). The main contribution of the study is seen in the proposal of a more general definition of concession. We consider it to be an onomasiological, semantic-logical ternary relationship, which is equally based on a causal and adversative relation, that is the reason for its asymmetry and inherently polyphonic nature. The concession is always interpreted subjectively and can be captured by means of “concessive triangle”.
References
Adam J.-M., 2008, La linguistique textuelle: Introduction ŕ l’analyse textuelle des discours, 2. vyd. Armand Colin.
Čechová, M., Dokulil M., Hlavsa Z., Hrbáček J., Hruškova Z., 2011, Čeština—Řeč a jazyk, 3. vyd. SPN, Pedagogické Nakladatelství.
Daneš F., Grepl, M., Hlavsa Z., 1987, Mluvnice češtiny 3: Skladba, 1. vyd. Academia.
Drobník O., 2021, Přípustka v korpusu Europarl: Formální a kontrastivní analýza [Rigorózní práce]. FF UK.
Drobník O., 2022a, Konkurence přípustkových spojek prizmatem korpusu. Usta ad Albim Bohemica, 22, 1–2), 94–109.
Drobník O., 2022b, Non-Conjunctional Concession in German [Diplomová práce]. Filozofická fakulta UK.
Drobník O. (v tisku). The “X ne-X” structure in Czech and its constructional counterparts. Linguistica Pragensia.
Gettrup H., Nřlke, H., 1984, Stratégies concessives: Une étude de six adverbes français. Revue Romane, 19, 1), 1–47.
Havránek B., Jedlička A., 1963, Česká mluvnice, 2. vyd. Státní pedagogické nakladatelství.
Karlík P., 2017, Příslovečné určení přípustky. In CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Online: https://www.czechency.org/slovnik/PŘÍSLOVEČNÉ_URČENÍ_PŘÍPUSTKY.
Karlík P., Nekula M., Rusínová Z., Grepl M., 2012, Příruční mluvnice češtiny, 4. vyd. Nakladatelství Lidové noviny.
König E., Eisenberg P., 1984, Zur Pragmatik von Konzessivsätzen. Pragmatik in der Grammatik, 1983(60), 313–332.
König E., Siemund P., 2000, Causal and concessive clauses: Formal and semantic relations. Cause – Condition – Concession – Contrast, 341–360. DOI: https://doi.org/10.1515/9783110219043-014
Kopečný F., 1958, Základy české skladby, 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství.
Léard J.-M., Lagacé M. F., 1985, Concession, restriction et opposition: L’apport du québécois ŕ la description des connecteurs français. Revue québécoise de linguistique, 15, 1), 11–49. DOI: https://doi.org/10.7202/602548ar
Moeschler J.,, Spengler N. de., 1981, Quand męme: De la concession ŕ la réfutation. Cahiers de Linguistique Française, 2, 93–112.
Moeschler J., Spengler N. de., 1982, La concession ou la refutation interdite. Approches argumentative et conversationelle. Cahiers de Linguistique Française, 4, 7–36.
Montagne V., 2005, Concession et polyphonie dans L’Heptaméron, 1559) de Marguerite de Navarre. L’Information Grammaticale, 107, 1), 39–43. DOI: https://doi.org/10.3406/igram.2005.3786
Morel M.-A., 1996, La concession en français. Ophrys.
Panevová J., 2014, Mluvnice současné češtiny II: Syntax češtiny na základě anotovaného korpusu. Karolinum.
Rezat S., 2009, Konzessive Konstruktionen. Ein Verfahren zur Rekonstruktion von Konzessionen. Zeitschrift für Germanistische Linguistik, 37(3), 469–489. DOI: https://doi.org/10.1515/ZGL.2009.032
Schnedecker C., 1992, Quand il faut faire des concessions... Quelques suggestions pour une didactique de la concession. Pratiques, 75, 1), 76–110. DOI: https://doi.org/10.3406/prati.1992.1670
Sokolová J., 2016, Koncesívnosť v súčasnej ruskej lingvistike. Journal of Linguistics/Jazykovedný časopis, 67, 1), 53–72. DOI: https://doi.org/10.1515/jazcas-2016-0011
Šmilauer V., 1966, Novočeská skladba: Vysokoškolská příručka, 2. vyd. SPN.
Štícha F., 2013, Akademická gramatika spisovné češtiny, 1. vyd. Academia.
Trávníček F., 1951, Mluvnice spisovné češtiny, 3. vyd. Slovanské nakladatelství.
Uhlířová L., 1974, O vztahu sémantiky příslovečného určení k aktuálnímu členění. Slovo a slovesnost 35, č. 2, s. 99–106.
License
Copyright (c) 2024 Ondřej Drobník
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.