Abstract
In this contribution, I focus on what connotations the naming of places implies for Czech speakers. The material comes from a phraseological fund of Czech. Idioms very often reflect the life story of a person and a nation, therefore the geographical location and typical features of Czech landscape and Czech settlements find application in it. As a Central European country, the Czech Republic is specific in that it is the part of an imaginary geopolitical border that divides Europe into a „developed and civilized“ West and a „primitive and barbaric“ East. Many names of settlements as well as landscape elements carry connotations of emotions and even pathos. In the present, although a pathetically patriotic approach is mostly receding into the background, some elements connected with Czech landscape and settlements remain in the linguistic picture of world.
References
Brejvo N. G., 2001, Imia uglasnaje asabovaje u anglijskaj i belarusskaj frazealogii: nacyjanalnja-kulturnyja acabblivasci fynkcyjanavanuja. Minsk: MGLU – BIPK, s. 204–208 [Брэйво Н. Г., Імя ўгласнае асабовае ў англійскай і беларусскай фразеалогіі: нацыянальна-культурныя асаблівасці функцыянавання. Минск: МГЛУ – БИПК, 2001, 204–208].
Čechová Marie, 1986, Dynamika frazeologie. „Naše řeč” 69 , č. 4, s. 178–186.
Čechová Marie, 2007, Prostorové motivy ve frazémech. „Naše řeč” 90, č. 3, s. 113–122.
Čermák František, 2009a, Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. Praha: Leda.
Čermák František, 2009b, Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. Praha: Leda.
Hořejší Michal, Faktorová Veronika, 2023, Karel Klostermann a zrod Šumavy. České Budějovice: Nakladatelství Jihočeské univerzity.
Hořejší Michal, 2022, Politika lesa: Debata o Národním parku Šumava v letech 1991–2010. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.
Hradilová Darina, 2015, Funkční aspekty lexikální expresivity v současné češtině. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Huleja Jan, 2020, Teorie rámců a český jazykový obraz Ostravy. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Ivanov K. I., 2001, Etnonimy v lingvometalnom komplekse bolgar. Minsk: MGLU – BIPK, s. 155–158 [Иванов К. И., Этнонимы в лингвоментальном комплексе болгар. Язык и культура. Минск: МГЛУ – БИПК, 2001, c. 155–158]. DOI: https://doi.org/10.1016/S0300-483X(01)00336-5
Lakoff George, Johnson Mark, 2002, Metafory, kterými žijeme. Brno: Host.
Leech Geoffrey, 1974, Semantics. Pinguin Books.
Pajdzińska Anna, 2007, Kategorie strukturující jazykový obraz světa: antropocentrismus a opozice »vlastní« – »cizí«. In Čítanka textů z kognitivní lingvistiky II. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta, s. 27–44.
Pekarovičová Jana, 2014, Lingvokulturémy jako súčasť interkultúrnej komuni- kácie. Obraz člověka v jazyku. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, s. 88–101.
Stěpanova Ludmila, 2004, Česká a ruská frazeologie. Diachronní aspekty. Olo- mouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Stěpanova Ludmila, 2022, Etymologický slovník české frazeologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. DOI: https://doi.org/10.5507/ff.22.24460888
Vaňková Irena a kol., 2005, Co na srdci, to na jazyku. Praha: UK Nakladatelství Karolinum.
Vaňková Irena, Weidl Jan, 2012, Tělo, smysly, emoce v jazyce a literatuře. Praha: UK FF, Nakladatelství Karolinum.
Vaňková Irena, 2017, Jazykový obraz světa. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Online: https://www.czechency.org/slovnik/JAZYKOVÝ OBRAZ SVĚTA [přístup: 12. 11. 2023].
Vaňková Irena, 2007, Nádoba plná řeči. Praha: UK Nakladatelství Karolinum.
Zaorálek Jaroslav, 2000, Lidová rčení. Praha: Academia.
License
Copyright (c) 2024 Ladislav Janovec
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.