Аннотация
Josef Toman rozvrhl svůj román Sokrates (1975) do sedmi částí, jež oddělil intermezzy. Při výstavbě své prózy použil horálního času, epistolární složky, motivu bohů a signifikantní kapitoly. Nemalou roli hraje v textu deus ex machina. Mortální finále a paradoxní explicit uzavírají dílo. Tomanovo pojetí řeckého filozofa je blízké pojetí filozofa J. L. Fischera.
Библиографические ссылки
Toman J., 1975, Sokrates. Praha: Československý spisovatel.
Hrušovský I., 1965, Nový pohľad na Sokrata. „Otázky marxistickej filozofie” 20, s. 665.
Fischer J. L., 1970, Sokrates nelegendární. Ostrava: Profil.
Lexikon české literatury 4, 2008, svazek 1, Praha: Academia.
Všetička Fr., 2017, Slovesné sondy. Jinočany: H&H.
Všetička Fr., 2018, Energie Ephialta. Praha: Cherm.
Лицензия
Copyright (c) 2020 František Všetička
Это произведение доступно по лицензии Creative Commons «Attribution-NonCommercial-NoDerivatives» («Атрибуция — Некоммерческое использование — Без производных произведений») 4.0 Всемирная.