Závišova píseň – nejpřednější staročeské kurtoazní milostné dílo
Journal cover , volume 25, no. 1, year 2025
PDF (Čeština)

Ключевые слова

architektonická triáda
integrační prvek
refrén
vnitřní rým
triadický princip

Как цитировать

Všetička, F. (2025). Závišova píseň – nejpřednější staročeské kurtoazní milostné dílo. Bohemistyka, 25(1), 3–12. https://doi.org/10.14746/bo.2025.1.1

Аннотация

Závišova píseň, jedno z mistrovských děl 14. století s milostnou tematikou, vznikla na triadickém principu. Princip, který vychází z čísla tři, prochází a spoluvytváří všechny zásadní složky díla – celou architektoniku, sloky, volbu přirovnání a rýmy. Autor se mohl inspirovat gotickou architekturou, protože v jeho díle můžeme vysledovat tzv. triskelis, který je základním prvkem církevní architektury. Architektonická báseň a její návaznost na gotický styl činí ze Závišovy písně přední dílo staročeské poezie.

https://doi.org/10.14746/bo.2025.1.1
PDF (Čeština)

Библиографические ссылки

BIEDERMANN, H. (2008). Lexikon symbolů. Praha: Beta.

ČERNÝ, V. (1948). Staročeská milostná lyrika. Praha: Družstevní práce.

FEIFALIK, J. (1862). Altčechische Leiche, Lieder und Sprüche des XIV. und XV. Jahrhunderts. Sitzungsberichte der philosophisch-historischen Classe der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften 39. Wien.

HAŠKOVEC, P. M. (1920). O písni Závišově. In M. Hýsek a J. Jakubec (eds.), Z dějin české literatury (Sborník statí věnovaný Jaroslavu Vlčkovi k šedesátinám). Praha: Jan Laichter.

HUTTER, J. (1959). Závišova milostná píseň. Časopis Národního musea 78, oddíl věd společenských, 141–165.

KOLÁR, J. a PRAŽÁK, E. (eds.) (1982). Barvy všecky. Praha: Čs. spisovatel.

KOPECKÝ, M. (ed.). (1983). Zbav mě mé tesknosti. Brno: Blok.

LEHÁR, J. (1989). Závišova píseň jako problém textologický a interpretační. Listy filologické, 112.

LEHÁR, J. (ed.) (1990). Česká středověká lyrika. Praha: Vyšehrad.

MUŽÍK, F. (1965). Závišova píseň. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university 14, Řada uměnovědná, 167–181.

NEJEDLÝ, Z. (1905). Mistr Záviše. Český časopis historický, 11, 427–430.

NEJEDLÝ, Z. (1954). Dějiny husitského zpěvu 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.

STANOVSKÁ, S. a KERN, M. (2013). Staročeské a německé milostné básnictví vrcholného středověku. Brno: Masarykova univerzita.

TROST, P. (1995). Studie o jazycích a literatuře. Praha: Torst.

TRUHLÁŘ, J. (1885). Zlomek Závišovy písně mnichovský. Časopis Musea Králov- ství českého 59.

VILIKOVSKÝ, J. (ed.) (1940). Staročeská lyrika. Praha: Melantrich.

VLHOVÁ-WÖRNER, H. (2007). Záviš, autor liturgické poezie 14. století. Hudební věda 44.

VŠETIČKA, F. (1992). Komenský básník. Brno: Collegium lucis.

VŠETIČKA, F. (2012). Celistvost celku. Olomouc: Fontána.

VŠETIČKA, F. (2018). Fenomén formy. Olomouc: Poznání.

Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. (1957). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.