Abstrakt
V předložkových spojeních s významem účelu (ADV Fin) se užívá celá řada primárních i sekundárních prepozic. Pravidla jejich řečové distribuce jsou složitá, zejména v případě původních prepozic, které prakticky postrádají sémantiku. Mezi nejčastěji užívané patří pro+Ak, na+Ak a k+D, které mohou být v určitých kontextech dokonce synonymní (materiál pro / na / k opravu/ě střechy). Předložka pro+Ak se mimo jiné uplatňuje při adresném určení (Přinesl to pro děti), na+Ak se užívá s deverbativy (Dal jim to na hraní, na psaní) i řadou jmen obecně (Jeli tam na rekreaci), k+D se pojí se jmény vyjadřujícími duševní aktivitu (Poslali jim to k rozboru), za+Instr uvozuje přemístění s cílem kontaktu (Vydal se do ciziny za zkušenostmi). Řada případů je ovšem uzuálních a pro cizince obtížně osvojitelných.
Bibliografia
Čechová M., 1981, K expanzi předložky na v současné jazykové praxi, „Naše řeč“ 64, s. 33-45.
Daneš Fr., 1975, Účelové přívlastky s předložkami pro, na, k, „Naše řeč“ 58, s. 173-179.
Daneš Fr., 1985, Věta a text. Praha: Academia.
Grepl M., Karlík P., 1986, Skladba spisovné češtiny. Praha: SPN.
Hrdlička M., 2000, Předložky ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Praha: Karolinum.
Hrdlička M., 2013, K užití předložek pro a za v současné češtině, [in:] M. Mladenova, R. Železarova (eds.), Slavjanskije ezici otblizo, Sofija: Izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“ s. 518-524.
Hrdlička M., 2015, Vo vobecný češtině a jiné příběhy. Praha: Karolinum.
Hrdlička M., 2017, Šel do světa na zkušenou, „Bohemistyka“ 17, s. 75-78.
Šmilauer Vl., 1966, Novočeská skladba. Praha: SPN.
Trnková A., 2004, Cvičení z české mluvnice pro cizince. Praha: ISV.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2018 Milan HRDLIČKA
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.