Iniciální konsonantické fonestémy v češtině
PDF (Čeština)

Słowa kluczowe

čeština
fonestémy
iniciální konsonantické fonestémy
zvukový symbolismus
ikonicity

Jak cytować

Sláma, J. (2023). Iniciální konsonantické fonestémy v češtině. Bohemistyka, 23(1), 39–54. https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.3

Abstrakt

Příspěvek představuje koncept tzv. fonestému a poukazuje na jeho relevanci pro jazykovědnou teorii, pročež se snaží identifikovat iniciální konsonantické fonestémy v češtině. Prototypickým fonestémem v češtině je patrně /chr-/, a jelikož jediným dalším spolehlivě identifikovatelným fonestémem je /hň-/, zdá se, že fonestémy nejsou v češtině tak časté jako například v angličtině. Pokud bychom nicméně přijali inkluzivnější vymezení fonestémů, je možné, že by tento závěr bylo vhodné přehodnotit. Závěr příspěvku zdůrazňuje důležitost dalšího výzkumu fonestémů v češti- ně především v kontextu problematiky zvukového symbolismu a ikonicity, kterým nebylo v bohemistice – na rozdíl od (nedávné) zahraniční lingvistiky – věnováno příliš pozornosti.

https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.3
PDF (Čeština)

Finansowanie

Publikace vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Bibliografia

Abelin Ĺsa, 1999, Studies in sound symbolism. Göteburg: Göteburg University.

Anderson Stephen, 2015, The Morpheme: Its Nature and Use. In: M. Baerman (ed.), The Oxford Handbook of Inflection. Oxford University Press, s. 11–33. DOI: https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199591428.013.2

Bartošová Helena, 2015, Onomatopoia v české dětské literatuře. [Bakalářská práce.] Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Bauer Laurie, 2019, Rethinking Morphology. Edinburgh: Edinburgh University Press.

Bergen Benjamin, 2004, The psychological reality of phonaesthemes. „Language” 80(2), s. 290–311. DOI: https://doi.org/10.1353/lan.2004.0056

Berlin Brent, 1992, Ethnobiological Classification: Principles of Categorization of Plants and Animals in Traditional Societies. Princeton: Princeton University Press. DOI: https://doi.org/10.1515/9781400862597

Blust Robert, 1988, Austronesian root theory: An essay on the limits of morphology. Amsterdam: John Benjamins. DOI: https://doi.org/10.1075/slcs.19

Blust Robert, 2003, The phonesteme ­ in Austronesian languages. „Oceanic Linguistics” 42(1), s. 187–212. DOI: https://doi.org/10.1353/ol.2003.0001

Bybee Joan, 2010, Language, Usage and Cognition. Cambridge: Cambridge University Press. DOI: https://doi.org/10.1017/CBO9780511750526

Čermák František, 2007, Frazeologie a idiomatika: česká a obecná. Praha: Karolinum.

Dingemanse Mark, Blasi Damián E., Lupyan Gary, Christiansen Morten H., Monaghan Padraic, 2015, Arbitrariness, iconicity, and systematicity in language. „Trends in Cognitive Science” 19(10), s. 603–615. DOI: https://doi.org/10.1016/j.tics.2015.07.013

Elsen Hilke, 2008, Phantastische Namen. Die Namen in Science Fiction und Fantasy zwischen Arbitrarität und Wortbildung. Tübingen: Gunter Narr Verlag Tübingen.

Fidler Masako, 2016, Ikonicita. In: P. Karlík, M. Nekula & J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny, 1. svazek. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 672–673.

Filipec Josef, Čermák František, 1985, Česká lexikologie. Praha: Academia.

Firth John Rupert, 1964, The Tongues of Men & Speech. London: Oxford University Press.

Joseph Brian D., 1987, On the Use of Iconic Elements in Etymological Investigation: Some Case Studies from Greek. „Diachronica” 4(1–2), s. 1–26. DOI: https://doi.org/10.1075/dia.4.1-2.02jos

Kwon Nahyun, Round Erich R., 2015, Phonaesthemes in morphological theory. „Morphology” 25, s. 1–27. DOI: https://doi.org/10.1007/s11525-014-9250-z

Magnus Margaret, 2000, What’s in a word? Evidence for phonosemantics. Trondheim: University of Trondheim.

Mompean Jose A., Fregier Amandine, Valenzuela Javier, 2020, Iconicity and systematicity in phonaesthemes: A cross-linguistic study. „Cognitive Linguistics” 31(3), s. 514–548. DOI: https://doi.org/10.1515/cog-2018-0079

Databáze excerpčního materiálu Neomat. Praha: Oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR. Online: http://neologismy.cz [cit. 1. 7. 2022].

Oberpfalcer František, 1927, Zdrobnělá slova II. „Naše řeč” 11(6), s. 125–128.

Cvrček Václav, Procházka Pavel, 2022, ONLINE_ARCHIVE: monitorovací korpus internetové češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Online: http://www.korpus.cz [cit. 1. 7. 2022]

Kopřivová Marie a kol., 2017, ORAL: Korpus neformální mluvené češtiny Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Online: http://www.korpus.cz [cit. 2. 6. 2017].

Pastizzo Matthew John, Feldman Laurie Beth, 2009, Multiple dimensions of relatedness among words. „Mental Lexicon”, 4(1), s. 1–25. DOI: https://doi.org/10.1075/ml.4.1.01pas

Pokorný Jan, 2010, Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada.

Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957. Praha: Státní nakladatelství / Státní pedagogické nakladatelství.

Rejzek Jiří, 2001, Český etymologický slovník. Praha: Leda.

Shih Stephanie S., Rudin Deniz, 2020, On Sound Symbolism in Baseball Player Names. „A Journal of Onomastics”. DOI: https://doi.org/10.1080/00277738.2020.1759353

Slavíčková Eleonora, 1975, Retrográdní morfematický slovník češtiny s při- pojenými inventárními slovníky českých morfémů kořenových, prefixálních a sufixálních. Praha: Academia.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 2005, 4. vydání. Praha: Academia.

Slovník spisovného jazyka českého I–IV, 1960–1971. Praha: Nakladatelství ČSAV – Academia.

Křen M. a kol., 2019, Korpus SYN. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Online: http://www.korpus.cz [cit. 12. 12. 2019].

Taylor John R., 2015, Prototype effects in grammar. In: Ewa Dąbrowska, Dagmar Divjak (eds.), Handbook of Cognitive Linguistics. Berlin: De Gruyter Mouton, s. 562–579. DOI: https://doi.org/10.1515/9783110292022-028

Willett Michael, 2015, A study of the productivity of twelve English onset phonaesthemes. [Disertační práce.] Cardiff: Cardiff University.

Winter Bodo, Sóskuthy Márton, Perlman Marcus, Dingemanse Mark, 2022, Trilled /r/ is associated with roughness, linking sound and touch across spoken languages. „Scientific Reports” 12, s. 1035. DOI: https://doi.org/10.1038/s41598-021-04311-7

Winter Bodo, Perlman Marcus, 2021, Size sound symbolism in the English lexicon. „Glossa: A journal of general linguistics”, 6(1). DOI: https://doi.org/10.5334/gjgl.1646

Ziková Markéta, 2016, Morfém. In: P. Karlík, M. Nekula & J. Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny, 1. svazek. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 1074–1075.

Zingler Tim, 2017, Evidence against the morpheme: The history of English phonaesthemes. „Language Sciences” 62, s. 76–90. DOI: https://doi.org/10.1016/j.langsci.2017.03.005