Słowa kluczowe
prefixální derivát
sloveso
slovesná třída
domácí ekvivalent
významová modifikace
Jak cytować
Abstrakt
Text se zabývá analýzou aktuálního výskytu a způsobů užívání prefigovaných sloves tvořených od základů slov přejatých z angličtiny v komunikaci příslušníků mladé generace. Celkem 441 prefixálních derivátů utvořených od 125 slovesných základů, rozlišených na základě míry grafické adaptace, je v textu rozděleno jak dle zařazení do slovesných tříd na základě kmenotvorných sufixů, tak především podle užitých prefixů domácích i přejatých. K jednotlivým prefigovaným tvarům jsou vedle jejich morfologicko-sémantické charakteristiky připojeny odpovídající české ekvivalenty a příklady užití a diskutována je zejména variantnost prefixů a významové modifikace jimi tvořených sloves.
Bibliografia
Bláha O., 2010, Slovesné neologismy v češtině. Bohemica Olomucensia 3, s. 10–16.
Komárek M. a kol. 1986, Mluvnice češtiny 2. Praha: Academia.
Martincová O. a kol., 2005, Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Academia.
Ološtiak M., Ološtiaková L., 2018, Morfematika a slovotvorba slovenčiny. Prešov: FF PU v Prešove.
Rejzek J., 2015, Český etymologický slovník. Praha: LEDA.
Rusínová Z., 2001, Slovesné neologismy a problém vidu. In: Český jazyk a literatura na sklonku XX. století. Walbrzych–Ostrava: PWSZ, OU, s. 219–225.
Svobodová D., 2007, Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava: PdF OU.
Šimandl J. (ed.), 2016, Slovník afixů užívaných v češtině. Praha: Karolinum.
Štícha F. a kol., 2018, Velká akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2024 Diana Svobodová, Kamila Sekerová, Gabriela Entlová
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.