Słowa kluczowe
čeština
mluvnice
definice
Jak cytować
Abstrakt
Cílem tohoto článku je shrnout a reflektovat různá pojetí přípustky napříč moderními českými mluvnicemi češtiny. Ukázalo se, že se gramatiky v některých ohledech shodují (např. existence různých typů přípustkového vztahu), a v leckterém bodě naopak rozcházejí (např. ne/existence přípustkových adverbií). Hlavní přínos studie spatřujeme v návrhu obecnější definice přípustky, kterou považujeme za onomaziologický, sémanticko-logický ternární vztah, který se stejnou měrou zakládá na kauzálním a adverzativním vztahu, což je důvodem pro její asymetričnost a bytostně polyfonickou povahu. Interpretována je subjektivně a zachytit ji lze pomocí „přípustkového trojúhelníku“.
Bibliografia
Adam J.-M., 2008, La linguistique textuelle: Introduction ŕ l’analyse textuelle des discours, 2. vyd. Armand Colin.
Čechová, M., Dokulil M., Hlavsa Z., Hrbáček J., Hruškova Z., 2011, Čeština—Řeč a jazyk, 3. vyd. SPN, Pedagogické Nakladatelství.
Daneš F., Grepl, M., Hlavsa Z., 1987, Mluvnice češtiny 3: Skladba, 1. vyd. Academia.
Drobník O., 2021, Přípustka v korpusu Europarl: Formální a kontrastivní analýza [Rigorózní práce]. FF UK.
Drobník O., 2022a, Konkurence přípustkových spojek prizmatem korpusu. Usta ad Albim Bohemica, 22, 1–2), 94–109.
Drobník O., 2022b, Non-Conjunctional Concession in German [Diplomová práce]. Filozofická fakulta UK.
Drobník O. (v tisku). The “X ne-X” structure in Czech and its constructional counterparts. Linguistica Pragensia.
Gettrup H., Nřlke, H., 1984, Stratégies concessives: Une étude de six adverbes français. Revue Romane, 19, 1), 1–47.
Havránek B., Jedlička A., 1963, Česká mluvnice, 2. vyd. Státní pedagogické nakladatelství.
Karlík P., 2017, Příslovečné určení přípustky. In CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Online: https://www.czechency.org/slovnik/PŘÍSLOVEČNÉ_URČENÍ_PŘÍPUSTKY.
Karlík P., Nekula M., Rusínová Z., Grepl M., 2012, Příruční mluvnice češtiny, 4. vyd. Nakladatelství Lidové noviny.
König E., Eisenberg P., 1984, Zur Pragmatik von Konzessivsätzen. Pragmatik in der Grammatik, 1983(60), 313–332.
König E., Siemund P., 2000, Causal and concessive clauses: Formal and semantic relations. Cause – Condition – Concession – Contrast, 341–360. DOI: https://doi.org/10.1515/9783110219043-014
Kopečný F., 1958, Základy české skladby, 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství.
Léard J.-M., Lagacé M. F., 1985, Concession, restriction et opposition: L’apport du québécois ŕ la description des connecteurs français. Revue québécoise de linguistique, 15, 1), 11–49. DOI: https://doi.org/10.7202/602548ar
Moeschler J.,, Spengler N. de., 1981, Quand męme: De la concession ŕ la réfutation. Cahiers de Linguistique Française, 2, 93–112.
Moeschler J., Spengler N. de., 1982, La concession ou la refutation interdite. Approches argumentative et conversationelle. Cahiers de Linguistique Française, 4, 7–36.
Montagne V., 2005, Concession et polyphonie dans L’Heptaméron, 1559) de Marguerite de Navarre. L’Information Grammaticale, 107, 1), 39–43. DOI: https://doi.org/10.3406/igram.2005.3786
Morel M.-A., 1996, La concession en français. Ophrys.
Panevová J., 2014, Mluvnice současné češtiny II: Syntax češtiny na základě anotovaného korpusu. Karolinum.
Rezat S., 2009, Konzessive Konstruktionen. Ein Verfahren zur Rekonstruktion von Konzessionen. Zeitschrift für Germanistische Linguistik, 37(3), 469–489. DOI: https://doi.org/10.1515/ZGL.2009.032
Schnedecker C., 1992, Quand il faut faire des concessions... Quelques suggestions pour une didactique de la concession. Pratiques, 75, 1), 76–110. DOI: https://doi.org/10.3406/prati.1992.1670
Sokolová J., 2016, Koncesívnosť v súčasnej ruskej lingvistike. Journal of Linguistics/Jazykovedný časopis, 67, 1), 53–72. DOI: https://doi.org/10.1515/jazcas-2016-0011
Šmilauer V., 1966, Novočeská skladba: Vysokoškolská příručka, 2. vyd. SPN.
Štícha F., 2013, Akademická gramatika spisovné češtiny, 1. vyd. Academia.
Trávníček F., 1951, Mluvnice spisovné češtiny, 3. vyd. Slovanské nakladatelství.
Uhlířová L., 1974, O vztahu sémantiky příslovečného určení k aktuálnímu členění. Slovo a slovesnost 35, č. 2, s. 99–106.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2024 Ondřej Drobník
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.