Abstrakt
V příspěvku se zaměřujeme na to, jaké konotace pro nositele českého jazyka s sebou nesou některá pojmenování míst, a to především na základě frazeologického fondu češtiny. Oblast frazémů reflektuje velice často životní příběh člověka a národa, proto v ní nacházejí uplatnění i zeměpisná poloha a typické rysy české krajiny a českých sídel. Česká republika jako země střední Evropy je specifická tím, že je součástí pomyslné hranice geopolitické, která rozděluje Evropu na „vyspělou a civilizovanou“ (Západ) a „primitivní až barbarskou“ (Východ). Volnost a pomyslnost této hranice je dána i tím, že je volně posunována podle toho, z které oblasti ČR mluvčí pochází. Mnoho pojmenování sídel, ale i krajinných prvků s sebou nese konotaci emocí až patosu. V současnosti sice pateticky vlastenecký přístup ustupuje povětšinou do pozadí, nicméně některé elementy v jazykovém obrazu světa zůstávají.
Bibliografia
Brejvo N. G., 2001, Imia uglasnaje asabovaje u anglijskaj i belarusskaj frazealogii: nacyjanalnja-kulturnyja acabblivasci fynkcyjanavanuja. Minsk: MGLU – BIPK, s. 204–208 [Брэйво Н. Г., Імя ўгласнае асабовае ў англійскай і беларусскай фразеалогіі: нацыянальна-культурныя асаблівасці функцыянавання. Минск: МГЛУ – БИПК, 2001, 204–208].
Čechová Marie, 1986, Dynamika frazeologie. „Naše řeč” 69 , č. 4, s. 178–186.
Čechová Marie, 2007, Prostorové motivy ve frazémech. „Naše řeč” 90, č. 3, s. 113–122.
Čermák František, 2009a, Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. Praha: Leda.
Čermák František, 2009b, Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. Praha: Leda.
Hořejší Michal, Faktorová Veronika, 2023, Karel Klostermann a zrod Šumavy. České Budějovice: Nakladatelství Jihočeské univerzity.
Hořejší Michal, 2022, Politika lesa: Debata o Národním parku Šumava v letech 1991–2010. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.
Hradilová Darina, 2015, Funkční aspekty lexikální expresivity v současné češtině. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Huleja Jan, 2020, Teorie rámců a český jazykový obraz Ostravy. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Ivanov K. I., 2001, Etnonimy v lingvometalnom komplekse bolgar. Minsk: MGLU – BIPK, s. 155–158 [Иванов К. И., Этнонимы в лингвоментальном комплексе болгар. Язык и культура. Минск: МГЛУ – БИПК, 2001, c. 155–158]. DOI: https://doi.org/10.1016/S0300-483X(01)00336-5
Lakoff George, Johnson Mark, 2002, Metafory, kterými žijeme. Brno: Host.
Leech Geoffrey, 1974, Semantics. Pinguin Books.
Pajdzińska Anna, 2007, Kategorie strukturující jazykový obraz světa: antropocentrismus a opozice »vlastní« – »cizí«. In Čítanka textů z kognitivní lingvistiky II. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta, s. 27–44.
Pekarovičová Jana, 2014, Lingvokulturémy jako súčasť interkultúrnej komuni- kácie. Obraz člověka v jazyku. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, s. 88–101.
Stěpanova Ludmila, 2004, Česká a ruská frazeologie. Diachronní aspekty. Olo- mouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Stěpanova Ludmila, 2022, Etymologický slovník české frazeologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. DOI: https://doi.org/10.5507/ff.22.24460888
Vaňková Irena a kol., 2005, Co na srdci, to na jazyku. Praha: UK Nakladatelství Karolinum.
Vaňková Irena, Weidl Jan, 2012, Tělo, smysly, emoce v jazyce a literatuře. Praha: UK FF, Nakladatelství Karolinum.
Vaňková Irena, 2017, Jazykový obraz světa. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Online: https://www.czechency.org/slovnik/JAZYKOVÝ OBRAZ SVĚTA [přístup: 12. 11. 2023].
Vaňková Irena, 2007, Nádoba plná řeči. Praha: UK Nakladatelství Karolinum.
Zaorálek Jaroslav, 2000, Lidová rčení. Praha: Academia.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2024 Ladislav Janovec
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.