Klíčová slova
frazeologie
český jazyk
kulturní sémantika
kognitivní lingvistika
jazyková interpretace
Jak citovat
Abstrakt
Studie se zaměřuje na sémantickou roli lidové etymologie v české frazeologii. Rozlišuje dva hlavní typy lidové etymologie – lingvistickou a mytologickou – na základě jejich formální a kulturní motivace. Prostřednictvím analýzy vybraných frazémů studie ukazuje, jak spontánní reinterpretace významu ovlivňuje jazykové užití a lexikografickou praxi. Je prokázáno, že lidová etymologie představuje dynamický sémantický mechanismus odrážející kolektivní jazykovou tvořivost a kulturní paměť. Článek přispívá k rozvoji frazeologického výzkumu propojením lingvistické, kognitivní a kulturně-sémiotické perspektivy.
Reference
BARTOŠ, Fr. (1892). Moravský lid. Sebrané rozpravy z oboru moravské lidovědy. V Telči.
BINOVICH, L. EH. (1995). Nemecko-russkij frazeologicheskij slovar’. Moskva: Akvarium [Бинович Л. Э., 1995, Немецко-русский фразеологический словарь, Москва: Аквариум].
ČELAKOVSKÝ, F.L. (1949). Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. 3. vyd. Praha: Vyšehrad.
ČAPEK, K. (1991). Kritika slov. Spisy. Sv. 21. Praha: Československý spisovatel.
ČERMÁK, F. (2007). Frazeologie a idiomatika česká a obecná. Praha: Karolinum.
ČERNÝ, J. (1894). Příspěvky k české etymologii lidové. V Praze: V. Šimáček.
ČMEJRKOVÁ, S. (1992). Jazykové vědomí a jazyková kultura (zamyšlení nad tzv. lidovým jazykozpytem). Slovo a slovesnost, 53(1), s. 56–64.
DANYLENKOVÁ, L. (2000). Kdy je Škaredá středa? Naše řeč, 83(4), s. 219–221.
DANYLENKO, L. (2017). Kulturní paměť slova. Kyjev: Vydavatelský dům Dmytra Burago.
DANYLENKO, L.I. (2021). Cheshskiy frazelogizm modré pondělí ‘siniy ponedelnik’ na inoyazyichnom fone: ot arhaiki do neologii. Bohemistyka, 21(1), s. 61–80 [Даниленко Л.И., 2021. Чешский фразеологизм modré pondělí ‘синий понедельник’ на иноязычном фоне: от архаики до неологии. Bohemistyka, 21(1), s. 61–80]. DOI: https://doi.org/10.14746/bo.2021.1.4
DAVID, J. (2010). Lidová a bakalářská etymologie vlastních jmen (na příkladu toponym). Naše řeč, 93(2), s. 57–70.
Fest-Kalender aus Böhmen (1862). Ein Beitrag zur Kenntniss des Volkslebens und Volksglaubens in Böhmen. Prag: J.L. Kober.
FLAJŠHANS, V. (2013). Česká přísloví: sbírka přísloví a pořekadel lidu českého v Čechách, na Moravě a v Slezsku: přísloví staročeská. Vybral a uspořádal Václav Flajšhans; editoři Valerij Mokienko, Ludmila Stěpanova, 2 sv.; 2., rozš. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
HANUŠ, J. (1860). Bájeslovný kalendář slovanský cíli Pozustatky pohansko-svátečných obřadův slovanských. V Praze: Nakladatelé Kober & Markgraf.
HOLUB, J. a LYER, S. (1968). Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
HRUŠKA, J. F. (1907). Dialekticky slovník chodský. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
KUBÍN, J. (1913). Lidomluva Čechů Kladských. Příspěvek k české dialektologii. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
MACHEK, V. (1957). Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
MOKIENKO, V.M. (2006). Narodnaya ehtimologiya v istoricheskoj frazeologii. V: Ad fontes verborum. Issledovaniya po ehtimologii i istoricheskoj semantike. K 70-letiyu Zhanny Zhanovny Varbot (s. 228–244). Moskva: Indrik [Мокиенко В.М., 2006, Народная этимология в исторической фразеологии. [В:] Ad fontes verborum. Исследования по этимологии и исторической семантике. К 70-летию Жанны Жановны Варбот. Москва: Индрик, с. 228–244].
POTEBNYA, A. (1860). O nekotorykh simvolakh v slavyanskoj narodnoj poehzii. Khar’kov: V Universitetskoj tipografii [Потебня А., 1860, О некоторых символах в славянской народной поэзии. Харьков: В Университетской типографии].
REJZEK, J. (1995). Lidová etymologie a česká náboženská terminologie. Naše řeč, 78(5), s. 239–242.
REJZEK, J. (2001). Český etymologický slovník. Praha: Leda.
REJZEK, J. (2009). Lidová etymologie v češtině. Praha: Karolinum.
STĚPANOVA, L. (2022). Etymologický slovník české frazeologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. DOI: https://doi.org/10.5507/ff.22.24460888
WALTER, KH. a MOKIENKO, V. (2007). Pochemu nemcy tak govoryat? (Zagadki nemeckoj frazeologii). Ehksperimental’nyj vypusk. Greifswald: Ernst-Moritz-Arndt-Universität. [Вальтер Х., Мокиенко В., 2007, Почему немцы так говорят? (Загадки немецкой фразеологии). Экспериментальный выпуск. Greifswald: Ernst-Moritz-Arndt-Universitдt].
ZAORÁLEK, J. (2000). Lidová rčení. 4. vyd. Praha: Academia.
ZÍBRT, Č. (1889). Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha: Josef R. Vilímek.
ZUBATÝ, J. (1894). Příspěvky k české etymologii lidové. Sepsal J. Černý. Listy filologické, 21, s. 145–155.
Licence
Copyright (c) 2025 Liudmyla Danylenko, Mariya Kalenychenko, Olga Palamarchuk
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.