Several comments on the non/for malities of language communication in Czech
PDF (Čeština)

Keywords

Czech language
in/formality
standard Czech
non-standard Czech

How to Cite

Lollok, M. (2018). Several comments on the non/for malities of language communication in Czech. Bohemistyka, 18(1), 9–18. https://doi.org/10.14746/bo.2018.1.1

Abstract

This article deals with the issue of so-called formality and informality in language communication in Czech; the aim is to clarify this frequent but not unambiguous concept. We comment some basic aspects of this concept, e. g. the connection with the pragmatic aspects of communication as well as with language and extra-lingual standards and other stylistic dichotomies. Part of the text follows up the current trend of deflection from formality (as well as from standard Czech) in situations previously or so far fundamentally formal; in more detail we describe this trend in media communication.

https://doi.org/10.14746/bo.2018.1.1
PDF (Čeština)

References

Barber B.R., 2007, Consumed: how markets corrupt children, infantilize adults, and swallow citizens whole. New York: W. W. Norton & Co.

Beneš M., Schneiderová S., Uličný O., 2013, Studie k moderní mluvnici češtiny. 2. Komunikační situace a styl. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Bourdieu P., 2014, Co se chce říct mluvením: ekonomie jazykové směny. Praha: Karolinum.

Brown P., Levinson S.C., 1987, Politeness: Some Universals in Language Usage. Cambridge: Cambridge University Press.

Čmejrková S., 2008a, Jazyk médií a jeho konverzacionalizace. „Jazykovědné aktuality” 45, č. 3 a 4, s. 87–100.

Čmejrková S., 2008b, Postoje k jazyku. In: Přednášky z 51. běhu letní školy slovanských jazyků. Praha: FF UK, s. 16–36.

Čmejrková S., Hoffmannová J., 2011, Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí. Praha: Academia.

Cvrček V., 2006, Teorie jazykové kultury po roce 1945. Praha: Karolinum.

Hausenblas K., 1973, Vysoký – střední – nízký styl a diferenciace stylů dnes. „Slovo a slovesnost” 34, č. 1, s. 85–91.

Hausenblas O., 1993a, K tzv. pronikání obecné češtiny do spisovného jazyka. „Slovo a slovesnost” 54, č. 2, s. 97–106.

Hausenblas O., 1993b, Nevšednost a formálnost jako podstatné rysy spisovné češtiny. „Naše řeč” 76, číslo 2, s. 72–74.

Hoffmannová J., 1997, Stylistika a… Současná situace stylistiky. Praha: Trizonia.

Hoffmannová J., 2008, Jazyková neformálnost a „kolokvializace” v českých médiích. „Jazykovědné aktuality” 45, č. 3 a 4, s. 100–111.

Hoffmannová J., Homoláč J., Chvalovská E., Jílková L., Kaderka P., Mareš P., Mrázková K., 2016, Stylistika mluvené a psané češtiny. Praha: Academia.

Holly W., 1994, Confronttainment? Tendence v politických TV interview. In: Svět TV, Česká televize, č. 1, s. 48–54.

Homoláč J., Mrázková K., 2014, K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních. „Slovo a slovesnost” 75, č. 1, s. 3–38.

Hronek J., Sgall P., 1999, Sbližování spisovné a obecné češtiny. „Naše řeč” 82, č. 4, s. 184–191.

Jedlička A., 1982, Typy norem jazykové komunikace. „Slovo a slovesnost” 43, č. 4, s. 272–281.

Jirák J., 2006, Diskuze o užívání spisovné češtiny z hlediska medializace veřejné a soukromé komunikace. „Naše řeč” 89, číslo 1, s. 15–20.

Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (eds.), 2016, Nový encyklopedický slovník češtiny. Online: https://www.czechency.org [dostupné: 14. 2. 2016].

Kneřová M., 1995, Ke způsobům oslovování v mluvených projevech. „Naše řeč” 78, č. 1, s. 36–44.

Leech G.N., 1983, Principles of Pragmatics. New York: Longman.

Macek J., 2013, Poznámky ke studiím nových médií. Brno: Masarykova univerzita.

Mareš P., 2003, Spisovnost a a nespisovnost, formálnost a neformálnost. In: Přednášky z XLVI. běhu LŠSS, UK v Praze, FF, s. 99–108.

Mareš P., 2004, Hry na neformálnost. K neformálnímu vyjadřování v současných českých odborných textech. In: Z. Hladká, P. Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika 5. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 332–339.

Mareš P., 2007, Některé vývojové tendence současné češtiny. In. Přednášky z 50. běhu školy slovanských jazyků. Praha: UK, s. 37–47.

Mareš P., 2008, Neformální vyjadřování v současné české publicistice: časopis Živel. In: M. Balowski, J. Svoboda (eds.), Język i literatura czeska w europejskim kontekście kulturowym / Český jazyk a literatura v evropském kulturním kontextu. Racibórz: Wydawnictwo „Pro”, s. 151–158.

Mareš P., 2009, Neformální vyjadřování v současné české publicistice: tři případové studie. In: J. Hasil (ed.): Přednášky z 52. běhu Letní školy slovanských studií. Praha: UK FF; Euroslavica, s. 31–38.

Müllerová O., 2003, Rozhovor s hostem: žánr rozhlasového vysílání na pomezí interview a přátelského popovídání. In: S. Čmejrková, J. Hoffmannová (eds.), Jazyk, média a politika. Praha: Academia, s. 116–156.

Müllerová O., 2010, Neformálnost komunikace ve veřejných projevech. In: Čmejrková S., Hoffmannová J., Havlová E. (eds.), Užívání a prožívání jazyka: K 90. narozeninám Františka Daneše. Praha: Karolinum, s. 379–382.

Nebeská I., 2003, Jazyk, norma, spisovnost. Praha: Karolinum, s. 104–105.

Novotná E., 2010, Sociologie sociálních skupin. Praha: Grada.

Pravdová M., 2009, Infotainment, politainment, edutainment aneb K jazyku masových médií. „Naše řeč” 86, č. 4, s. 206–217.

Svobodová J. a kol., 2011, Fenomén spisovnosti v současné české jazykové situaci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta.

Svobodová J., 2014, Čeština na rozcestí. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.

Trost P., 1995, Formální a neformální řeč. In: idem, Studie o jazycích a literatuře. Praha: Torst, s. 314–323.

Valenta J., 2011, Scénologie (každodenního) chování. Praha: KANT.