Abstract
Bartholomew Paprocki is one of the writers who used maxims as an unerring medium for the expression of philosophical and ethical thought. His Czech works contain maxims provided in the Latin language (in the original version or translated into Czech), versed paraphrases of Latin proverbs and also his own maxims which have provenance in the ancient and Renaissance era, and often appear not to be formed by the author. Many a time Paprocki resorts to Czech proverbs of the time. The maxims are intertwined into the content of his works or highlighted as titles of specific poems and chapters. These maxims can be divided into topical categories. The most frequently used themes are: friendship and “woman”. Paprocki explores, again and again, the greatness of human mind, the fading of beauty, human vices and death. His maxims contain moral lessons, instructions, admonitions. The author proposes a positive model of human behaviour.
References
Čejka M., Šlosar D., Nechutová J. (red.), 1991, Gramatika česká Jana Blahoslava. Brno.
Chlebda W., 2005, Szkice o skrzydlatych słowach. Interpretacje lingwistyczne. Opole.
Czerwińska J., Koźluk M., 2008, »Quicquid in Euripide, tragicorum principe, memorabile Est« – forma gnomiczna Eurypidesa oraz jej recepcja w XVI wieku. „Symbolae Philologorum Posnaniensium Graecae et Latinae” XVIII, s. 353–376.
Flajšhans V., 1917, Knížka rýmovní. „Sborník filologický” 6, s. 41–61.
Jakubec J., 1911, Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení politického, Praha.
Koczur-Lejk K., 2014, Bartłomiej Paprocki – piśmiennictwo i przekład. W stronę kontrreformacji, Szczecin.
Koczur-Lejk K., 2015 Periodyzacja życia ludzkiego według Bartolomieja Paprockiego, [w:] Homo Communicans V. Człowiek w przestrzeni komunikacji międzykulturowej, red. B. Rodziewicz, K. Janaszek, R. Gawarkiewicz, Szczecin, s. 147–154.
Koupil O., 2007, Grammatykáři. Gramatografická a kulturní reflexe češtiny 1533–1672. Praha.
Krejčí K., 1941, Latinské ozdoby v českých spisech Bartoloměje Paprockého z Hlohol. (Příspěvek k humanistické stylistice), „Sborník filologický” 12, s. 1–35.
Krzysztofik M., 2012/2013, Aforyzmy i sentencje w polskich kalendarzach XVII-wiecznych. „Studia Filologiczne Uniwersytetu Jana Kochanowskiego”, tom 25/26, s. 49–50.
Michałowska T. (red.), 1998, Słownik literatury staropolskiej. Wrocław.
Mokienko V., Štěpanová L. (red.), 2013, Flajšhans Václav. Česká přísloví. Sbírka přísloví, průpovědí a pořekadel lidu českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. Olomouc.
Novák J.V., (red.), 1901, Jana Amosa Komenského Maudrost starých Čechů za zrcadlo vystavená potomkům, z rukopisu lešenského, Praha.
Paprocký B., 1597, Nová kratochvíle, s kterouž tři bohyně, totiž Juno, Pallas a Venus na svět přišly. Jedna každá z nich pět set jak žertův, tak také utěšených příkladův v rozličných případnostech a příbězích, k potěšení lidskému ukazujíc, v Starém Městě pražském u Anny Šumanovy.
Paprocký B., 1598, Jiná částka nové kratochvíle, s kterouž bohyně Venus na svět vyšla, pět set žertův i jiných kratochvílných příkladův s sebou vede. Z rozličných příběhův sebrané a nově vydané, v Starém Městě pražském u Daniele Sedlčanského.
Paprocký B., 1600, Nová kratochvíle, s kterouž Pallas na svět přišla, jak nětco žertův, tak také i pěkných příkladův z rozličných příběhův lidských sebraných s sebou vedouce, v Starém Městě pražském u Jana Schumana.
Paprocký B., 1601a, Půst tělěsný jak nám jest potřebný k nabytí a dosažení života věčného, krátce z Nového i Starého zákona i písem doktorův svatých poznamenaný, sebraný a vydaný, v Starém Městě pražském u Jana Šumana.
Paprocký B., 1601b, Třinácte tabulí věku lidského krátce sepsaných, v Starém Městě pražském u Jana Šumana.
Paprocký B., 1602, Obora aneb zahrada, v které rozličná stvoření rozmlouvání svá mají, v Starém Městě pražském u Jana Šumana.
Paprocký B., 1606, Rozmlouvání aneb hádání chudého člověka s bohatým, z kteréhož se jeden každý může naučit dobrých a pobožných skutků, vybrané z Písma svatého a vydané, v Brně u Bartoloměje Albrechta Formana.
Pelc J. (red.), 1991, Kochanowski J., Fraszki, Wrocław.
Petrů E., 1982, Autor dvou literatur – Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle, [w:] B. Paprocký. O válce turecké a jiné příběhy, Praha, s. 7–22.
Szmydtowa Z., 1954, Przysłowia i zwroty przysłowiowe w utworach Jana Kochanowskiego. „Pamiętnik Literacki” 45, nr 1, s. 30–60.
License
Copyright (c) 2020 Klaudia Koczur-Lejk
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.