Abstract
The aim of this paper is to investigate selected conceptualizations of language in (future) Czech teachers. The text first defines the basic concepts of the issue and then describes the research itself. A total of 116 respondents, bachelor, follow-up master and extension students majoring in Czech language teaching, were given a questionnaire designed to map their selected conceptualizations of language. The results indicate, on the one hand, the respondents‘ inclination towards language change and some rather progressive attitudes; on the other hand, the respondents display some overly emotional perceptions of Czech and a consistently unitarian approach to language, which is particularly evident in their sensitive assessment of the status and role of standard Czech. Although the importance of disciplinary knowledge in teacher education programmes is sometimes questioned, it is obvious that high-quality linguistic preparation in teaching study programmes cannot be dispensed with.
References
BAYEROVÁ-NERLICHOVÁ, L. (2004). Jazykový úzus vs. postoj k jazyku v Čechách: výsledky empirického a sociolingvistického výzkumu v západních Čechách a v Praze. Slovo a slovesnost, 65, 174–192.
BENEŠ, M. (2019). Úvod do teorie jazykové správnosti. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
BOIVIN, M.-C. (2018). A review of the current empirical research on grammar instruction in the francophone regions. L1-Educational Studies in Language and Literature, 18, 1–47. DOI: https://doi.org/10.17239/L1ESLL-2018.18.04.03
BORG, S. (2006). Teacher cognition and language education. London: Continuum. DOI: https://doi.org/10.1057/9780230523470_10
ČECHOVÁ, M. (1985). Vyučování slohu. Praha: SPN.
ČECHOVÁ, M. (1995). Vztah spisovnosti a nespisovnosti v pedagogické komunikaci. Pedagogika, 45, 38–42.
ČECHOVÁ, M. (1998). Komunikační a slohová výchova. Praha: ISV nakladatelství.
ČECHOVÁ, M., KRČMOVÁ, M. a MINÁŘOVÁ, E. (2008). Současná stylistika. Praha: NLN.
ČMEJRKOVÁ, S. (1992). Jazykové vědomí a jazyková kultura (zamyšlení nad tzv. lidovým jazykozpytem). Slovo a slovesnost, 53, 56–64.
DOLNÍK, J. (2003). Jazykové sebavedomie. Slovenská reč, 68, 1–14.
DOLNÍK, J. (2010). Teória spisovného jazyka (so zreteľom na spisovnú slovenčinu). Bratislava: Veda.
DOLNÍK, J. (2020). Komunikačná kultúra. Slovenská reč, 85, 8–27.
DUFEK, O. (2022a). Kdyby auto fungovalo jako jazyk, tak s ním neodjedete. Konceptualizace jazyka. In: Jazyková poradna, dobrý den. O češtině a jejích uživatelích (s. 39–56). Praha: NLN.
DUFEK, O. (2022b). Teoreticko-metodologická a materiálová východiska. In: Jazyková poradna, dobrý den. O češtině a jejích uživatelích (s. 26–38). Praha: NLN.
DUFEK, O., DVOŘÁKOVÁ, K., BENEŠ, M., MŽOURKOVÁ, H., MARTINKOVI- ČOVÁ, B., SMEJKALOVÁ, K. a ŠTĚPÁNOVÁ, V. (2022). Jazyková poradna, dobrý den. O češtině a jejích uživatelích. Praha: NLN.
GOMBERT, J. É. (1992). Metalinguistic development. Chicago: University of Chicago Press.
HAUSENBLAS, K. (1981/2003). Devět pověr o jazyce. In Miscellanea (s. 32–36). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
HORECKÝ, J. (1991). Jazykové vedomie. Jazykovedný časopis, 42, 81–88.
HURYTOVÁ, I. (2023). Subjektivní teorie mluvnice u učitelů českého jazyka (Nepublikovaná disertační práce). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
KOŘENSKÝ, J. (1992). Komunikace a čeština. Jinočany: H & H.
MYHILL, D. (2005). Ways of Knowing: Writing with grammar in mind. English Teaching: Practice and Critique, 4, 77–96.
NEBESKÁ, I. (2017). Jazyková správnost. In CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Stažené z https://www.czechency.org/slovnik/JAZYKOVÁ SPRÁVNOST
POLÍVKOVÁ, A. (1992). K některým postojům uživatelů k jazyku. Naše řeč, 75, 176–182.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. (2021). Praha: MŠMT ČR.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2023). Praha: MŠMT ČR.
SAICOVÁ ŘÍMALOVÁ, L. (2020). Laická jazykověda. Časopis pro moderní filologii, 102, 24–35. DOI: https://doi.org/10.14712/23366591.2020.1.2
SLOBODA, M. (2017). Jazykový postoj. In: CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Stažené z https://www.czechency.org/slovnik/JAZYKOVÁ SPRÁVNOST
SOJKA, P. (2016/2017). Tvaroslovná kompetence žáků 2. stupně pražských základ- ních škol. Český jazyk a literatura, 67, 77–83.
SVALBERG, A. M-L. (2007). Language awareness and language learning. Language Teaching, 40, 287–308. DOI: https://doi.org/10.1017/S0261444807004491
SVOBODOVÁ, J. (2003). Jazyková specifika školské komunikace a výuka mateřštiny. Ostrava: Ostravská univerzita.
ŠEBESTA, K. (2005). Od jazyka ke komunikaci: Didaktika českého jazyka a komunikační výchova. Praha: Karolinum.
ŠMEJKALOVÁ, M. (2018). Jakou češtinu se učí čeští žáci v hodinách českého jazyka? O tzv. školské češtině. In: Spisovná čeština a jazyková kultura 2018: Příspěvky z mezinárodní konference konané ve dnech 18. a 19. října 2018 na Univerzitě Palackého v Olomouci (s. 318–326). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
ŠTĚPÁNÍK, S. (2020). Výuka češtiny mezi tradicí a inovací. Praha: Academia.
ŠTĚPÁNÍK, S. (2021). Obsah vs. forma: jak forma ovlivňuje učitelovo hodnocení žákovských textů? In: Od praxe k teorii a zpět ve vyučování češtině II (s. 104–128). Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
ŠTĚPÁNÍK, S. (2023/2024). K roli dialektu ve výuce češtiny. Český jazyk a literatura, 74, 223–230.
ŠTĚPÁNÍK, S. a SLAVÍK, J. (2017). Žákovské prekoncepty jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka. Pedagogická orientace 27, 58–80. DOI: https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-58
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. et al. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
License
Copyright (c) 2025 Stanislav Štěpáník
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.