Abstract
In the initial part of the article, a formal-semantic level description of complex sentences is given as a theoretical framework for the interpretation of three non-elementary semantic-syntactic relations of clauses (of complex-sentence elements), which are formally syntactically expressed by subordinators and coordinators: (1) Parenthesis is a zero semantic-syntactic relation of clauses. A clause introduced by a subordinator is called a semi-subordinate clause; when parenthesis is expressed by coordinators, it is a semi-main clause. In both cases, a test of reversed relationship of clauses can be performed in the complex sentence. (2) Apposition is a relation of referential identity of clauses, which is formally expressed by coordinators, and both disincorporated and incorporated apposition is an appositional main clause. If apposition is expressed by subordinators, it is incorporated apposition, namely appositional subordinate clause. (3) Comparison as a non-elementary semantic-syntactic relation is superimposed on the elementary semantic-syntactic relation of determination, but it also resembles the basic relation of coordination by putting two clauses on the same level. Formally, comparison is expressed by subordinators in a comparative subordinate clause, which is incorporated into another clause in the same way as determination.
References
BÍLKOVÁ, J. (2013). Větné vztahy. In F. Štícha a kol., Akademická gramatika spisovné češtiny (s. 542–550). Praha: Academia.
ČECHOVÁ, M. a kol. (1996). Čeština – řeč a jazyk. Praha: Institut sociálních vztahů nakladatelství.
GREPL, M. a KARLÍK, P. (1986). Skladba spisovné češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
GREPL, M. a KARLÍK, P. (1998). Skladba češtiny. Olomouc: Votobia.
HIRSCHOVÁ, M. (2022). Užitečnost polo- termínů v českém syntaktickém popisu. Naše řeč, 105, 175–188.
HLAVSA, Z. (1986). Přístavkový vztah a popis české skladby. Slovo a slovesnost, 47, 186–192.
KARLÍK, P. (1999). Co je to věta vedlejší? In Z. Hladká a P. Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika (s. 13–27). Brno: Masarykova univerzita.
KOPEČNÝ, F. (1958). Základy české skladby. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
MATHESIUS, V. (1947). Čeština a obecný jazykozpyt. Praha: Melantrich.
PANEVOVÁ, J. a kol. (2014). Mluvnice současné češtiny 2. Syntax češtiny na základě anotovaného korpusu. Praha: Karolinum.
RULÍKOVÁ, B. (1973). Parenteze v současné češtině. Praha: Academia.
SVOBODA, K. (1972). Souvětí spisovné češtiny. Praha: Universita Karlova.
ŠMILAUER, V. (1947). Novočeská skladba. Praha: Ing Mikuta.
ŠMILAUER, V. (1966). Novočeská skladba (2. vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
ŠTĚPÁN, J. (2008–2009). Vedlejší věty komentující a větný rozbor. Český jazyk a literatura, 59, 229–232.
ŠTĚPÁN, J. (2011). Polovedlejší věty se spojkami „jestli”, „pokud”, „aby” v současné češtině. Slovo a slovesnost, 72, 102–117.
ŠTĚPÁN, J. (2012). K otázce souvětných členů (klauzí). Slovo a slovesnost, 73, 83–102.
ŠTĚPÁN, J. (2013). Souvětí současné češtiny. Liberec: Technická univerzita v Liberci.
ŠTĚPÁN, J. (2014). Přirovnávací vedlejší věty se spojkami »jako« a „než”. Naše řeč, 97, 13–25.
ŠTĚPÁN, J. (2018). Apoziční vedlejší věty. Naše řeč, 101, 81–93.
ŠTĚPÁN, J. (2023). K problematice polovedlejších vět. Naše řeč, 106, 275–290. DOI: https://doi.org/10.58756/n51062302
License
Copyright (c) 2025 Josef Štěpán
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.