Vzájemné působení a prolínání apelativní a propriální slovní zasoby v nářeční rovinĕ češtiny
PDF

Słowa kluczowe

čeština
dialektologie
onomastika
apelativa
oikonyma
anoikonyma

Jak cytować

Čižmárová, L. . (2020). Vzájemné působení a prolínání apelativní a propriální slovní zasoby v nářeční rovinĕ češtiny. Gwary Dziś, 12, 213–228. https://doi.org/10.14746/gd.2020.12.16

Abstrakt

Příspěvek vychází ze zaměření autorky na nářeční apelativní a propriální slovní zásobu v češtině. Vzájemné ovlivňování a prolínání obou složek je ilustrováno na příkladech ze dvou obcí – z Hlohovce, obce s původně chorvatským obyvatelstvem na pomezí východní Moravy a Rakouska, jejíž název byl zřejmě uměle vytvořen na základě mylné interpretace apelativního východiska jména obce (jméno Hlohovec patrně nesouvisí s apelativem hloh, ale se slovesem ležet), a z Rácova na Jihlavsku na Českomoravské vysočině, kde v důsledku zániku regionálního apelativa došlo k mylnému chápání motivace pomístního jména a jeho přetvoření ve jméno nové, předpokládající zcela jinou motivaci (M/močihuba : MozciHuba : Mučí Huba : Mlčí Huba -> Tiché údolí, Mlčící dolina).

https://doi.org/10.14746/gd.2020.12.16
PDF

Finansowanie

Práce používá data, které poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101). Publikace vznikla s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Bibliografia

Atlas Linguarum Europae (1975–.), Assen – Amsterdam – Maastricht – Roma – Bucureşti. Bartoš F. (1906, 1970), Dialektický slovník moravský, Praha, lingv.ro/index.php?option=com_content&view=article&id=81&Itemid=107, 17.07.2020.

ČJA, Český jazykový atlas, sv. 1–5, Dodatky, Praha1992–2011, cja.ujc.cas.cz, 17.07.2020.

Gebauer, J. (1970), Slovník staročeský sv. II: K–N, Praha [přetisk, pův. vydání 1916].

https://geoportal.cuzk.cz/(S(awcikmduobquqf0mexp0py0w))/Default.aspx?head_tab=sekce-00-gp&mode=TextMeta&text=uvod_uvod&menu=01&news=yes&UvodniStrana=yes, 13.–14.07.2020.

Geršic M. (2013), Příchod Chorvatů na Valticko a knížecí rod Liechtenstejnů, Charvátská Nová Ves, Poštorná.

Hosák L., Šrámek R. (1970), Místní jména na Moravě a ve Slezsku, sv. I: A–L, Praha.

Jungmann J. (1836), Slovník česko-německý, sv. II: K–O, Praha.

https://www.kdejsme.cz/, 16.07.2020.

liechtensteinove.cz/cz/objekt/allach/83, 14.07.2020.

Machek V. (1968), Etymologický slovník jazyka českého, Praha.

https://en.mapy.cz/zakladni?x=16.9186000&y=52.4046000&z=8mapy.cz, 09.07.2020, 17.07.2020.

https://nazwiska-polskie.pl/, 16.07.2020.

https://www.okoun.cz/boards/rodokmeny,_genealogie?rootId=1063843194, 16.07.2020.

http://www.panstvistraznice.cz/index.php?q=velka-n-vel-mestecko-domovni-kniha/69-grunt-jiry-mocihuby-1422, 16.07.2020.

PSJČ, Příruční slovník jazyka českého, sv. II, Praha, 1935–1957, psjc.ujc.cas.cz, 17.07.2020.

https://sncj.ujc.cas.cz/, 17.07.2020.

https://spjc.ujc.cas.cz/, 16.–17.07.2020.

SSJČ, Slovník spisovného jazyka českého, sv. III Praha, 1989 [přetisk 1. vydání z let 1960–1971], ssjc.ujc.cas.cz, 17.07.2020.

Vlastivěda moravská, sv. II: Místopis. Břeclavský okres, Brno, 1969.

Vyhlídal K. (1929), Hlohovecká pamětí kniha z r. 1846, Břeclav.

http://zanikleobce.cz/, 16.07.2020.

Общеcлавянский лингвистический атлас [Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas], Moskva – Beograd – Wroclaw – Warszawa – Krakow – Zagreb – Skopje – Minsk – Bratislava – Praha 1965–.

Общеcлавянский лингвистический атлас [Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas], řada foneticko-gramatická, díl 9: Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt, *ort, *olt, Ed. M. Ireinová, P. Přadková, Praha, 2020, slavatlas.org/index.html, 21.07.2020.