Příčinnostní (kauzalitní) věty

Main Article Content

Josef Štěpán

Abstrakt

Článek se zabývá klasifikací příslovečných příčinnostních vedlejších vět podle podřadicích příčinnostních spojek: příčinné (protože, poněvadž, jelikož, ježto), účelové (aby), podmínkové (jestliže, kdyby, -li, pakli, jestli, pakliže), přípustkové (ač, ačkoli, přestože, třebaže, jakkoli, i když, i kdyby, byť), účinkové (že, aby, až, takže). Autor dále klasifikuje příčinnostní věty se spojkami že, aby, které získávají příčinnostní význam v kooperaci s výrazy v řídící větě (proto; tak; díky tomu; z toho důvodu; kvůli tomu; za účelem toho; v případě; za předpokladu; i přes to; vzdor tomu atd.). Některé časové spojky nabývají příčinnostní význam až v souvětném kontextu (když, pokud, jakmile). Příčinnostní věty jsou frekventované ve vědeckých textech.

Downloads

Download data is not yet available.

Article Details

Jak cytować
Štěpán, J. (2021). Příčinnostní (kauzalitní) věty. Bohemistyka, (3), 307-318. https://doi.org/10.14746/bo.2021.3.3
Dział
ARTYKUŁY I STUDIA
Biogram autora

Josef Štěpán, Univerzita Karlova

Josef Štěpán, dr hab., bohemista, językoznawca, emerytowany docent Instytutu Języka Czeskiego i Teorii Komunikacji Uniwersytetu Karola w Pradze. Główne zainteresowania naukowe: gramatyka języka czeskiego – składnia. E-mail: stepan.josef@centrum.cz.

Referencje

  1. Dvořák K., 2008/2009, Vyjadřování příčinnostních vztahů pomocí předložek a spojek ve studentských projevech, „Český jazyk a literatura” 59, s. 233–236.
  2. Grochowski M., 1980, Pojęcie celu – studia semantyczne. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.
  3. Jedlička A., 1969, Univerbizace a multiverbizace v pojmenovacích strukturách. In V. Barnet, F. Buriánek, M. Drozda, A. Jedlička, J. Porák, M. Romportl, Z. Urban (eds.), Slavica Pragensia 11. Praha: Univerzita Karlova, s. 93–101.
  4. Karlík P., 1995, Studie o českém souvětí. Brno: Masarykova univerzita.
  5. Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (eds.), 2016, Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
  6. Klein O., 2009, Argument vs. vysvětlení: případ souvětí příčinného typu. „Slovo a slovesnost” 70, s. 100–112.
  7. Kubík M., 1967, Uslovnyje konstrukcii i sistema složnogo predloženija. Praha.
  8. Machová S., 1972, Příčina v syntaxi češtiny. Praha: Academia.
  9. Nebeská I., 1985, Kvantitativní charakteristiky souvětí. In M. Těšitelová a kol., Kvantitativní charakteristiky současné češtiny. Praha: Academia, s. 126–141.
  10. Pešek O., 2011, Argumentativní konektory v současné francouzštině a češtině. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
  11. Rysová M., 2013, Způsoby vyjadřování vztahu příčiny a důsledku v textu – alternativy pro »proto« a »protože«, „Didaktické studie” 5 (2), s. 39–54.
  12. Rysová M., 2018, Diskurzní konektory v češtině. Od centra k periferii. Praha: Ústav formální a aplikované lingvistiky.
  13. Svoboda K., 1954, O tzv. větách příčinných a účinkových. „Naše řeč” 37, s. 1–14.
  14. Svoboda K., 1972, Souvětí spisovné češtiny. Praha: Universita Karlova.
  15. Svoboda K., 1974, Časové rozvrstvení přípustkových spojek v současné spisovné češtině, „Naše řeč” 57, s. 67–71.
  16. Svoboda K., 1976, Stylizační výcvik ve spisovné češtině a rozvoj myšlení II. Praha: Státní pedagogické nakladatelství (učební text).
  17. Svoboda K., 1984, Záměrová modálnost a syntaktická stavba souvětí. „Slovo a slovesnost” 45, s. 289–296.
  18. Svoboda K., 1985, Důvod a příčina, „Slovo a slovesnost” 46, s. 275–283.
  19. Šmilauer V., 1966, Novočeská skladba. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  20. Štěpán J., 1975, K pojetí kauzality, zvláště v jazyce, „Slovo a slovesnost” 36, s. 305–310.
  21. Štěpán J., 1988, Systémový a odrazový charakter kategorie kauzality v současné češtině. „Slavia” 57, s. 190–201.
  22. Štěpán J., 2011, Příčinnostní vedlejší věty zájmenně-částicové. „Korpus – grama- tika – axiologie” 4, s. 46–56.
  23. Štěpán J., 2012, Příčinnostní vedlejší věty z hlediska kvantitativního (na materiálu vědeckých textů), „Jazykovědné aktuality” 49, s. 79–94.
  24. Štěpán J., 2013, Souvětí současné češtiny. Liberec: Technická univerzita v Liberci [online: https://sites.google.com/site/mluvnicecestiny/publikacni-vystupy].
  25. Štícha F., 2013, Gramatika souvětí. In F. Štícha a kol., Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, s. 833–851.
  26. Zikánová Š., Poláková L., Jínová P., Nedoluzhko A., Rysová M., Mírovský J., Hajičová E., 2015, Zachycení výstavby textu v Pražském závislostním korpusu, „Slovo a slovesnost” 76, s. 163–197.