Abstrakt
Studie analyzuje Možnosti milostného románu (2019) Jana Němce jako příklad hybridního módu autofikce. Článek nejprve mapuje proměny autobiografické tvorby i její teoretizace směrem ke zpochybňování čisté faktuálnosti žánru autobiografie a k porušování jeho konvencí, k inkluzívnějšímu pojetí autobiografického vyprávění a k zaměření na narativní utváření Já v autobiografickém procesu. Současnou situaci psaní o vlastním životě odráží mj. obliba autofikcí, které se k osobě autora vztahují prostřednictvím kombinace referenčního a fikčního diskurzu. Studie dále poukazuje na způsoby signalizace faktuálního i fikčního vyprávění v Možnostech milostného románu. Dílo tímto způsobem inscenuje pokus o autobiografickou výpověď a záro- veň komentuje potíže, jež takové snahy nutně doprovází. Ambivalence referenčního rámce je tudíž zásadní součástí rétorické strategie díla.
Bibliografia
Brockmeier Jens, 2001, From the end to the beginning. Retrospective teleology in autobiography. In Narrative and Identity: Studies in Autobiography, Self and Culture. Ed. Jens Brockmeier and Donal Carbaugh. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, s. 247–280.
Bruner Jerome, 1990, Acts of Meaning. Cambridge: Harvard University Press.
Bruner Jerome, 1993, The Autobiographical Process. In The Culture of Autobiography: Constructions of Self-representation. Ed. Robert Folkenflik. Stanford: Stanford University Press, s. 38–56.
Colonna Vincent, 1989, L’autofiction, essai sur la fictionalisation de soi en littérature. Paris: A. R. N. T.
De Man Paul, 1979, Autobiography as De-facement. „MLN” 44, č. 5, s. 919–930.
Dix Hywel, 2018, Introduction: Autofiction in English: The story so far. In Autofiction in English. Cham: Palgrave Macmillan, s. 1–23.
Doubrovsky Serge, 2001 [1977], Fils. Paris: Gallimard.
Doubrovsky Serge, 2013, Autofiction. „Auto/Fiction” 1, č. 1, s. 1–5.
Eakin Paul John, 1989, Foreword. In On Autobiography. Ed. Paul John Eakin. Trans. Katherine Leary. Minneapolis, s. VII–XXVIII.
Finck Almut, 1999, Pojem subjektu a autorství: K teorii a dějinám autobiografie. In Úvod do literární vědy. Ed. Miroslav Petříček, Miltos Pechlivanos. Prague: Herrmann & synové, s. 279–289.
Folkenflik Robert, 1993, The Self As Other. In The Culture of Autobiography: Constructions of Self-representation. Ed. Robert Folkenflik. Stanford: Stanford University Press, s. 215–234.
Fonioková Zuzana, 2020, What’s in an I? Dissonant and Consonant Self-Narration in Autobiographical Discourse. „Biography: An Interdisciplinary Quarterly” 43, č. 2, s. 387–406.
Gasparini Phillippe, 2013, Autofiction vs Autobiography. „Auto/Fiction” 1, č. 1, s. 6–19.
Genette Gérard, 2007, Fikce a vyprávění, přel. E. Brechtová. Brno/Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR.
Gibbons Alison, Verbmeulen Timotheus, van den Akker Robin, 2019, Reality beckons: metamodernist depthiness beyond panfictionality. „European Journal of English Studies” 23, č. 2, s. 172–189.
Hatfield Charles, 2005, Alternative Comics: An Emerging Literature. Mississippi: University Press of Mississippi.
Jones E. H., 2009, Autofiction: A Brief History of a Neologism. In Life Writing. Essays on Autobiography, Biography and Literature. Ed. Richard Bradford. Cham: Palgrave Macmillan.
Korthals Altes Liesbeth, 2014, Ethos and narrative interpretation. The negotiation of values in fiction. Lincoln: University of Nebraska Press.
Laouyen Mounir, 2002, Préface. „L’Esprit Créateur” 42, č. 4, s. 3–7.
Lehnert Robert, 2014, Autobiography, Memoir and Beyond: Fiction and Non-Fiction in Philip Roth’s »The Facts« and Paul Auster’s »Winter Journal«. „Anglia” 132.4, s. 757–796.
Lejeune Philippe, 1989a [1975], The Autobiographical Pact. In On Autobiography. Ed. Paul John Eakin. Trans. Katherine Leary. Minneapolis: University of Minnesota Press, s. 3–30.
Lejeune Philippe, 1989b [1982], The Autobiographical Pact (bis). In On Autobiography. Ed. Paul John Eakin. Trans. Katherine Leary. Minneapolis: University of Minnesota Press, s. 119–137.
Němec Jan, 2019, Možnosti milostného románu. Brno: Host.
Nielsen Henrik Skov, Gjerlevsen Simona Zetterberg, 2020, Distinguishing Fictionality. In Exploring Fictionality: Conceptions, Test Cases, Discussions. Ed. Cindie Aaen Maagaard, Daniel Schäbler, Marianne Wolff Lundholt, Odense: Syddansk Universitetsforlag, s. 19–40.
Nielsen Henrik Skov, Phelan James, Walsh Richard, 2015, Ten Theses about Fictionality. „Narrative” 23, č. 1, s. 61–73.
Olney James, 1980, Autobiography and the Cultural Moment: A Thematic, Historical, and Bibliographical Introduction. In Idem (ed.), Autobiography: Essays Theoretical and Critical. Princeton: Princeton University Press, s. 3–27.
Sarbin Theodore R. (ed.), 1986, Narrative Psychology. The Storied Nature of Human Conduct. Westport: Praeger.
Schmitt Arnaud, 2010, Making the Case for Self-narration Against Autofiction. „a/b: Auto/Biography Studies” XXV, č. 1, s. 122–137.
Schmitt Arnaud, 2020, Avatars as the Raison d’Être of Autofiction. „Life Writing” DOI: 10.1080/14484528.2020.1753486.
Soukupová Klára, 2017, Autobiografie a reflexe žánrových vzorů. In Umění a tradice. Ed. Pavla Machalíková, Tomáš Winter. Praha: Artefactum, s. 142–149.
Srikanth Siddharth, 2019, Fictionality and Autofiction. „Style” 53, č. 3, s. 344–363.
Struth Christiane, 2019, Metaautobiography. In Handbook of Autobiography / Autofiction. Ed. Martina Wagner-Egelhaaf. Berlin: De Gruyter, s. 636–639.
Ven Inge van de, 2018, The Monumental Knausgard: Big Data, Quantified Self, and Proust for the Facebook Generation. „Narrative” 26, č. 3, s. 320–338.
Wagner-Egelhaaf Martina, 2006, Autofiktion oder: Autobiographie nach der Autobiographie. Goethe — Barthes — Özdamar. In Autobiographisches Schreiben in der deutschsprachigen Gegenwartsliteratur. Band 1: Grenzen der Identität und der Fiktionalität. Ed. Ulrich Breuer, Beatrice Sandberg. München: Iudicium, s. 353–368.
Wagner-Egelhaaf Martina, 2006b, Autobiografie und Geschlecht. In Erinnern und Geschlecht. „Freiburger FrauenStudien. Zeitschrift für Interdisziplinäre Frauenforschung” 12, č. 19, s. 49–64.
Zipfel Frank, 2009, Autofiktion. Zwischen den Grenzen von Faktualität, Fiktionalität und Literarität? In Simone Winko, Fotis Jannidis, Gerhard Lauer (edd.), Grenzen der Literatur. Zu Begriff und Phänomen des Literarischen, Berlin: De Gruyter, s. 285–314.