Abstrakt
Článek pojednává o různých druzích záporu v současné češtině. Mluvčí má k dispozici různé možnosti, pomocí kterých je možné vyjadřovat významové nuance. Pokročilejší zahraniční bohemista by si měl osvojit, která varianta v určité komunikační situaci převažuje a jaký je její komunikační účinek.
Bibliografia
Čechová M. a kol., 2011, Čeština – řeč a jazyk. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Hrdlička M., 1999, Čech – Nečech „Naše řeč“ 82, č. 5, s. 269.
Hrdlička M., 2021, Proč Praslovan, Neslovan, ale všeslovan? „Český jazyk a literatura“ 71, č. 4, s. 188–192.
Karlík P., Nekula M., Rusínová Z. a kol., 1995, Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Stich A., 1980, Psaní jmen typu Ultračech, Pseudočech „Naše řeč“ 63, č. 4, s. 215–217.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2022 Milan Hrdlička
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.