Abstrakt
Článek pojednává o různých druzích záporu v současné češtině. Mluvčí má k dispozici různé možnosti, pomocí kterých je možné vyjadřovat významové nuance. Pokročilejší zahraniční bohemista by si měl osvojit, která varianta v určité komunikační situaci převažuje a jaký je její komunikační účinek.
Reference
Čechová M. a kol., 2011, Čeština – řeč a jazyk. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Hrdlička M., 1999, Čech – Nečech „Naše řeč“ 82, č. 5, s. 269.
Hrdlička M., 2021, Proč Praslovan, Neslovan, ale všeslovan? „Český jazyk a literatura“ 71, č. 4, s. 188–192.
Karlík P., Nekula M., Rusínová Z. a kol., 1995, Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Stich A., 1980, Psaní jmen typu Ultračech, Pseudočech „Naše řeč“ 63, č. 4, s. 215–217.
Licence
Copyright (c) 2022 Milan Hrdlička
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.