Abstract
This article investigates the semantic role of folk etymology in Czech phraseology. It distinguishes two main types of folk etymology – linguistic and mythological – based on their formal and cultural motivations. Through analysis of selected idioms, the paper demonstrates how spontaneous reinterpretation of meaning influences both language use and lexicographical practice. Folk etymology is shown to be a dynamic semantic mechanism reflecting collective linguistic creativity and cultural memory. The article contributes to the development of phraseological research by integrating linguistic, cognitive, and cultural-semiotic perspectives.
References
BARTOŠ, Fr. (1892). Moravský lid. Sebrané rozpravy z oboru moravské lidovědy. V Telči.
BINOVICH, L. EH. (1995). Nemecko-russkij frazeologicheskij slovar’. Moskva: Akvarium [Бинович Л. Э., 1995, Немецко-русский фразеологический словарь, Москва: Аквариум].
ČELAKOVSKÝ, F.L. (1949). Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. 3. vyd. Praha: Vyšehrad.
ČAPEK, K. (1991). Kritika slov. Spisy. Sv. 21. Praha: Československý spisovatel.
ČERMÁK, F. (2007). Frazeologie a idiomatika česká a obecná. Praha: Karolinum.
ČERNÝ, J. (1894). Příspěvky k české etymologii lidové. V Praze: V. Šimáček.
ČMEJRKOVÁ, S. (1992). Jazykové vědomí a jazyková kultura (zamyšlení nad tzv. lidovým jazykozpytem). Slovo a slovesnost, 53(1), s. 56–64.
DANYLENKOVÁ, L. (2000). Kdy je Škaredá středa? Naše řeč, 83(4), s. 219–221.
DANYLENKO, L. (2017). Kulturní paměť slova. Kyjev: Vydavatelský dům Dmytra Burago.
DANYLENKO, L.I. (2021). Cheshskiy frazelogizm modré pondělí ‘siniy ponedelnik’ na inoyazyichnom fone: ot arhaiki do neologii. Bohemistyka, 21(1), s. 61–80 [Даниленко Л.И., 2021. Чешский фразеологизм modré pondělí ‘синий понедельник’ на иноязычном фоне: от архаики до неологии. Bohemistyka, 21(1), s. 61–80]. DOI: https://doi.org/10.14746/bo.2021.1.4
DAVID, J. (2010). Lidová a bakalářská etymologie vlastních jmen (na příkladu toponym). Naše řeč, 93(2), s. 57–70.
Fest-Kalender aus Böhmen (1862). Ein Beitrag zur Kenntniss des Volkslebens und Volksglaubens in Böhmen. Prag: J.L. Kober.
FLAJŠHANS, V. (2013). Česká přísloví: sbírka přísloví a pořekadel lidu českého v Čechách, na Moravě a v Slezsku: přísloví staročeská. Vybral a uspořádal Václav Flajšhans; editoři Valerij Mokienko, Ludmila Stěpanova, 2 sv.; 2., rozš. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
HANUŠ, J. (1860). Bájeslovný kalendář slovanský cíli Pozustatky pohansko-svátečných obřadův slovanských. V Praze: Nakladatelé Kober & Markgraf.
HOLUB, J. a LYER, S. (1968). Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
HRUŠKA, J. F. (1907). Dialekticky slovník chodský. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
KUBÍN, J. (1913). Lidomluva Čechů Kladských. Příspěvek k české dialektologii. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
MACHEK, V. (1957). Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
MOKIENKO, V.M. (2006). Narodnaya ehtimologiya v istoricheskoj frazeologii. V: Ad fontes verborum. Issledovaniya po ehtimologii i istoricheskoj semantike. K 70-letiyu Zhanny Zhanovny Varbot (s. 228–244). Moskva: Indrik [Мокиенко В.М., 2006, Народная этимология в исторической фразеологии. [В:] Ad fontes verborum. Исследования по этимологии и исторической семантике. К 70-летию Жанны Жановны Варбот. Москва: Индрик, с. 228–244].
POTEBNYA, A. (1860). O nekotorykh simvolakh v slavyanskoj narodnoj poehzii. Khar’kov: V Universitetskoj tipografii [Потебня А., 1860, О некоторых символах в славянской народной поэзии. Харьков: В Университетской типографии].
REJZEK, J. (1995). Lidová etymologie a česká náboženská terminologie. Naše řeč, 78(5), s. 239–242.
REJZEK, J. (2001). Český etymologický slovník. Praha: Leda.
REJZEK, J. (2009). Lidová etymologie v češtině. Praha: Karolinum.
STĚPANOVA, L. (2022). Etymologický slovník české frazeologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. DOI: https://doi.org/10.5507/ff.22.24460888
WALTER, KH. a MOKIENKO, V. (2007). Pochemu nemcy tak govoryat? (Zagadki nemeckoj frazeologii). Ehksperimental’nyj vypusk. Greifswald: Ernst-Moritz-Arndt-Universität. [Вальтер Х., Мокиенко В., 2007, Почему немцы так говорят? (Загадки немецкой фразеологии). Экспериментальный выпуск. Greifswald: Ernst-Moritz-Arndt-Universitдt].
ZAORÁLEK, J. (2000). Lidová rčení. 4. vyd. Praha: Academia.
ZÍBRT, Č. (1889). Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha: Josef R. Vilímek.
ZUBATÝ, J. (1894). Příspěvky k české etymologii lidové. Sepsal J. Černý. Listy filologické, 21, s. 145–155.
License
Copyright (c) 2025 Liudmyla Danylenko, Mariya Kalenychenko, Olga Palamarchuk

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
