Constructing Polish Heteroimage in the Interwar Novels of the Wider Ostrava Region: A Comparative Czech-German Study

Main Article Content

Lukáš Pěchula

Abstract

This analysis aims to examine the construction of the Polish heteroimages in novels written between two World wars in the broader region Ostravsko. It is a comparative study which reflects Polish ethnotypes in a wide range of Czech and German authors. Broader Moravian-Silesian region was the target of Polish immigration, but especially Ostrava was also a multicultural center where Polish, Czech, German and Jewish People lived side by side. It is these specifics that create space for the interesting development of all ethnotypes which are the basis of this research.

Downloads

Download data is not yet available.

Article Details

How to Cite
Pěchula, L. (2020). Constructing Polish Heteroimage in the Interwar Novels of the Wider Ostrava Region: A Comparative Czech-German Study. Porównania, 27(2), 167-146. https://doi.org/10.14746/por.2020.2.9
Section
Articles
Author Biography

Lukáš Pěchula, University of Ostrava

Mgr. Lukáš Pěchula, Ph. D. currently finished his studies for a Doctorate at the Department of Czech Literature and Literary Criticism, Faculty of Arts, University of Ostrava, Czech Republic. His main fields of interest are imagology and gender studies related to the interwar period of German and Czech literature. E-mail: lukaspechula@seznam.cz

References

  1. Primärquellen
  2. Dvořáček, Karel: František chce býti spravedlivý. Ostrava: Profil, 1966.
  3. Hořká, Ludmila. Doma. Praha: Vyšehrad, 1943.
  4. Hořká, Ludmila. Řeka. Praha: Vyšehrad, 1946.
  5. Martínek, Vojtěch. Černá země: Jakub Oberva. Ostrava: Profil, 1965.
  6. Martínek, Vojtěch. Černá země: Plameny. Ostrava: Profil, 1965.
  7. Martínek, Vojtěch. Černá země: Země duní. Ostrava: Profil, 1965.
  8. Rothacker, Gottfried: Das Dorf an der Grenze. München: Albert Langen/Georg Müller, 1936.
  9. Stona, Maria. Před pádem. Ostrava: Příloha Posledního ostravského deníku, 1935.
  10. Stona, Maria: Vor dem Sturz. Wien: Europ. Verl. 1934.
  11. Scholtis, August. Das Eisenwerk. Berlin: Wolfgang Krüger Verlag, 1939.
  12. Scholtis, August. Železárny. Brno: Fr. Borový, 1940.
  13. Sokol-Tůma, František. Na kresách – díl 1.–3. Mor. Ostrava: Al. Zelinka, 1922.
  14. Sokol-Tůma, František. Na kresách – díl 3. Praha: Julius Albert, 1927.
  15. Sokol-Tůma, František. Na kresách – díl 4. Praha: Julius Albert, 1927.
  16. Sokol-Tůma, František. V záři milionů – díl 1.–2. Praha: Julius Albert, 1935.
  17. Sokol-Tůma, František. V záři milionů – díl 3. Praha: Julius Albert, 1935.
  18. Sokol-Tůma, František. V záři milionů – díl 4.–5. Praha: Julius Albert, 1935.
  19. Sekundärquellen
  20. Adámková, Lenka. (2011): „... schrecklich fremd, dennoch anziehend“ (Škvorecký): zum Bild des Rotarmisten in ausgewählten Texten der tschechischen und (ost) deutschen Literatur nach 1945. New York: Peter Lang, 2011.
  21. Becher, Peter, Steffen Höhne, Jörg Krappmann a Manfred Weinberg, ed. Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder. Stuttgart: J. B. Metzler Verlag, 2017.
  22. Beller, Manfred. Imagology: the cultural construction and literary representation of national characters : a critical study. Amsterdam: Rodopi, 2007.
  23. Borovička, Lukáš, Strobach, Vít. Jak na (literární) antisemitismus?: Modelová studie: antisemitské reprezentace u Františka Sokola-Tůmy. Dějiny – teorie – kritika. 14(1). S. 43–77.
  24. Budňák, Jan. Das Bild der Tschechen in der deutschen Literatur aus Böhmen und Mähren. Dissertation, 2007.
  25. Černá země: časopis lidově výchovný. 1936, 12(4–5).
  26. Corbineau-hoffmann, Angelika. Einführung in die Komparatistik. 2., überarb. u. erw. Aufl. Berlin: Schmidt, 2000.
  27. Durčák, J. Cesta Karla Dvořáčka. In: Těšínsko. Český Těšín, 1966, 10(1).
  28. Dyserinck, Hugo. Ausgewählte Schriften zur Vergleichenden Literaturwissenschaft. Berlin: Frank & Timme, 2015.
  29. Dyserinck, Hugo. Von Ethnopsychologie zu Ethnoimagologie. Über Entwicklung und mögliche Endbestimmung eines Schwerpunktes des ehemaligen Aachener Komparatistikprogramms, in: Neohelicon 29.1 (2002), s. 57–74.
  30. Gawrecká, Marie. Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918–1938. Troppau: Schlesische Universität, 2004.
  31. Gawrecká, Marie. Středoevropské migrace v 19. století a jejich národnostní a kulturní aspekty. Troppau: Schlesische Universität, 2014.
  32. Greń, Zbigniew. Śląsk Cieszyński: dziedzictwo językowe. Warszawa: Sławistyczny Ośrodek Wydawniczy, 2000.
  33. Klímek, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XIII. Prag: Paseka, 2000.
  34. Leerssen, Joseph, Theodor. Imagology: On using ethnicity to make sense of the world. Iberic@l,Revue d’études ibériques et ibéro-américaines. 2016, (10), s. 13–31. [zit. 2018–04–11]. Erreichbar: https://tinyurl.com/y6k2nlkc.
  35. Malíř, Jiří. Pavel Marek. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861–2004. Brno: Doplněk, 2005.
  36. Martínek, Vojtěch. František Sokol Tůma člověk a dílo. Brünn: Moravské kolo spisovatelů, 1926.
  37. Martínek, Vojtěch. František Sokol Tůma život a dílo. Ostrau: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1957.
  38. Mehnert, Elke. Vademekum der Imagologie. Chemnitz, 1997.
  39. Mehnert, Elke. Grenzüberschreitungen. Zum Problem der Transgredienz in der Imagologie. In Deutsch an der Grenze. Pilsen: Západočeská univerzita v Plzni, 2016. s. 15–23.
  40. Meyers Enzyklopädisches Lexikon, Bund 1–25, GrosHe, Mannheim, Wien, Zürich, 1971–1979, s. 629
  41. Morys-Twarowski, Michael. The Relationship Between Religion, Language and Nationality Using the Example of Village Mayors in Cieszyn Silesia in 1864–1918. History, Issues, Problems. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018, 17(2), 149–161.
  42. Mukařovský, Jan. Záměrnost a nezáměrnost v umění. In: Strukturalistická knihovna, Sv. 4., Brno 2000, s. 353–388, [online], [zit. 2019–03–16], unter: https://tinyurl.com/y24c7oup.
  43. Nünning, Ansgar, Jiří Trávníček a Jiří Holý, ed. Lexikon teorie literatury a kultury: koncepce – osobnosti – základní pojmy. Brünn: Host, 2006.
  44. Przeperski, Michał. Nieznośny cięż ar braterstwa: konflikty polsko-czeskie w XX wieku. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2016.
  45. Schubert, Gabriella. Wolfgang. Dahmen. Bilder vom Eigenen und Fremden aus dem Donau-Balkan-Raum: Analysen literarischer und anderer Texte. München: Südosteuropa-Gesellschaft, 2003.
  46. Slovník české literatury po roce 1945 [online]. 2006 [zit. 2018–07–26], unter: https://tinyurl.com/y22vcaa5.
  47. Swiderska, Malgorzata. Theorie und Methode einer literaturwissenschaftlichen Imagologie Dargestellt Am Beispiel Russlands in Literarischen Werken Heimito Von Doderers. Frankfurt: Peter Lang GmbH, Internationaler Verlag der Wissenschaften, 2013.
  48. Ullrich, Josef. Das Heim der Dichterin Maria Stona. In: Deutschmährische Heimat. Brünn, 1926, 11–12, s. 145–150. [online], [zit. 2019–03–16], unter: https://tinyurl.com/y2vypzp2.
  49. Veberová, Veronika a David Skalický, ed. Jazyky reprezentace. Prag: Akropolis, 2014.
  50. Veberová, Veronika a David Skalický, ed. Jazyky reprezentace 2. Prag: Akropolis, 2014.
  51. Voltrová, Michaela (2015): Studien zur komparatistischen Imagologie. Berlin: Frank and Timme.