Abstrakt
In response to the new find of a small silver trapezoid casket — i.e. kaptorga — from the grave of female H 2103 from Hostivice-Palouky, we focused our paper on the small group of such amulet caskets from Central Bohemia, decorated with engraved animal motifs on a punched background and with a knot made with the assistance of a pair of compasses on their lids and dated to the 2nd half of the 10th century. The kaptorga from Hostivice belongs to the Bohemian openable construction type IA, and was decorated with an engraving of a pair of birds with their heads turned on eitherr side of a stylized tree of life with leaf-shaped tendrils. Most of the finds from Hostivice, Klecany II, Praha-Lumbe Garden were produced in Prague during the 2nd half of the 10th century.Bibliografia
Barčáková L. 2014, Výroba raně středověkého šperku naleziště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě, w: J. Frolík a kol., Pohřebišt ě v Lumbeho zahradě na Pražském hradě II. Studie, Castrum Pragense 12,1. Praha, Archeologický ústav Praha,v.v.i., s. 311-430.
Bravermanová M. 2001, Nové poznatky o nejstarších textiliích z relikviářového hrobu sv. Ludmily, Archaeologia Historica, 26, s. 447-486.
Bravermanová M. 2006, Textil nejstarších Přemyslovců, w: P. Sommer (ed.), České země v raném středověku, Praha, Lidové Noviny, s. 193-212.
Daim F. 2000, Byzantinische Gürtelgarnituren des 8. Jahrhunderts, w: F. Daim (ed.), Die Awaren am Rand der byzantinischen Welt, Wien, s. 77-204.
Daněček D., Smíšek, K., Korený, R. 2014, Předběžná zpráva o terénním výzkumu pohřebiště z mladší doby stěhování národů v polykulturní lokalitě Hostivice-Palouky, okr. Praha-západ, w: B. Komoróczy (ed.), Archeologie barbarů 2011, Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, 44, s. 407-418.
Darkevič V.P. 1975, Prikladnoje isskustvo v Vizantii v VI– XII vv. Proizvedenije vizantijskogo chudožestvennogo remesla v ostočnoj Evrope X-XIII veka, Moskva.
Duzcko W. 1985, Birka V. The Filigree and Granulation work of the Viking Period, Uppsala.
Frolík J. a kol. 2014, Pohřebišt ě v Lumbeho zahradě na Pražském hradě II. Studie. Castrum Pragense 12,1. Praha, Archeologický ústav Praha, v.v.i .
Frolík J., Smetánka Z. (ed.), Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě, Castrum Pragense, 12,1, Praha 2014.
Frolíková-Kaliszová D. 2014, Pohřebiště z 10. století v Praze– Střešovicích – předběžná zpráva, Archaeologia historica, 39, s. 315-329.
Galuška L. 2000, Zierscheibe mit Reiter (Falkner) – Motiv, w: A. Wieczorek, H.M. Hinz (ed.), Europas Mitte um 1000, Katalog, Stuttgart, 204.
Gąsowska E. 1979, Bizancjum a ziemie północzno- zachodniosłowianskie we wczesnym średniowieczu. Studium archeologiczne, Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk.
Kalousek F. 1971, Břeclav – Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela – Gräberfeld bei der Kirche, Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 169. Brno.
Kavan J. 1958, O zpracování a výzdobě kosti u západních Slovanů, Vznik a počátky Slovanů II, s. 253-285.
Kil-Byczko E. 1970, W sprawie pochodzenia i funkci kaptorg trapezowatych, I. medzinaradowy kongres archeologii słowianskiej, t. 5, Warszawa, s. 423-427.
Klanica Z. 1970, Velkomoravský gombík – Der großmährische „Gombík“, Kugelknopf, Archeologizké rozhledy XXII, s. 421-446.
Koćka-Krenz H. 1993, Biżuteria północno-zachodnio-słowiańska we wczesnym średniowieczu, Poznań.
Komar A.V., Strelnik M.A. 2009, Podražanije zolotomu vizantijskomu pojasnomu naboru VII. V. s izobraženiem ptic, Rossijskaja archeologia, 2, s. 148-159.
Kostrzewski J. 1962, Kultura prapolska, Warszawa.
Kouřil P. 2014 (ed.), Velká Morava a počátky křesťanství. Brno. Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i.
Kovářík J. 1991, Slovanské kostrové pohřebiště v Praze 5 – Motole ― Das slawische Skeletgräberfeld in Prag 5mnb – Motol, Praha, Muzeum hl. Města Prahy.
Krumphanzlová Z. 1974, Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.-11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.-11. Jh. in Böhmen, Památky archeologické, 65, s. 34-110.
Kubálek P. 2011, Základní antropologické zpracování lidských kosterních nálezů z výzkumu v Hostivici, okr. Praha-západ, provedeném v roce 2011 během akce Tulipan Park, Část 2. Nepublikovaná zpráva.
Kucypera P. Wadyla S. (ed.), Życie codzienne przez pryzmat rzeczy, Toruń, 43-62.
Macháček J., Dresler P., Přichystalová R., Rybníček V. 2016, Břeclav-Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí, Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 455, Brno.
Militký J. 2000, Schmuckhort, w: A. Wieczorek, H.M. Hinz (ed.), Europas Mitte um 1000, Katalog, Stuttgart, s. 114-115.
Ottenwelter E., Děd J., Barčáková L. 2014, Technical study of jewellery from the „Lumbe Garden“ cemetery at Prague castle, w: J. Frolík a kol. (ed.) Pohřebišt ě v Lumbeho zahradě na Pražském hradě II. Studie, Castrum Pragense 12,1. Praha, Archeologický ústav Praha, v.v.i., s. 163-310.
Profantová N. 2010, Awarische Funde in der Tschechischen Republik Forschungsstand und neue Erkenntnisse, Acta Archaeologica Carpathica, 45, Kraków, s. 203-270.
Profantová N. 2011, New Evidence concerning Dating, mportance and Hinterland of Early Medieval Hillfort of Klecany, district of Prague-East, w: J. Macháček, Š. Ungerman (ed.), Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa, Studien zur Archäologie Europas 14, Bonn, 355-370.
Profantová N. 2013, Ke změnám ve vývoji hmotné kultury 10. století v Čechách, Archaeologica Historica, 38, 27-44.
Profantová N. 2014, Mocenské elity v Čechách 9.-10. století, w: P. Kouřil, Velká Morava a počátky křesťanství, Brno, 56-63.
Profantová N. 2015, Klecany. Raně středověká pohřebiště I. Praha. Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. a nakladatelství Epocha.
Profantová N. a kol. 2010, Klecany. Raně středověká pohřebiště II. Praha. Archeologický ústav AV ČR Praha.
Profantová N., Šilhová A. 2010, K problematice kaptorg v Čechách. Na základě detailního studia hrobu 22 z Klecan II – Frühmittelalterliche Kaptorgen in Böhmen. Analyse eines Fundes aus Grab Nr. 22 auf dem Gräberfeld Klecany II, Památky archeologické CI, Praha, 283-310.
Profantová N., Špaček J., Novotná M. 2011, Nové poznatky o výrobě a obsahu kaptorg, na základě studia hrobů ze Zelenče a Čelákovic, okr. Praha-východ, Archeologie ve středních Čechách 15, s. 539-552, Fototab. 14.
Seipel W. 1999, Schätze der Kalifen, Islamische Kunst zur Fattimidenzeit, Kunsthistorisches Museum Wien.
Stattler E. 1966, Kontakty handlowe ludności wczesnopolskiej z krajami arabskimi we wczesnym średniowieczu (IX-XI), „Slavia Antiqua“, 13, s. 199-269.
Světlík I. 2017, Klecany, pohřebiště I, H 1/17. Nepublikovaná zpráva, Praha.
Szöke B.M. 2014, The Carolingian Age in the Carpathian Basin. Budapest.
Sztyber A. 2006, Wczesnośredniowieczne kaptorgi z terenu ziem Polski, Kraków. Praca magisterska, Uniwersytet Jagielloński, Instytut Archeologii.
Sztyber A. 2010, Funkcja i znaczenie kaptorg we wczesnym średniowieczu.
Śląski J., Tabaczyński S. 1959, Wczesnośriednowieczne skarby srebrne Wielkopolski, Warszawa-Wrocław.
Štefan I. 2005, Kaptorgy: pokus o kontextuální analýzu, Studia Mediaevalia Pragensia, 5, Praha, s. 21-60.
Váňa Z. 1990, Svět slovanských bohů a démonů, Praha.
Váňa Z. 1995, Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v letech 1972-1986 – Zusammenfassung, Praha, Archeologický ústav AV ČR.
Vida T. 1995, Frühmittelalterliche scheiben und kugelförmige Amulettkapseln zwischen Kaukasus, Kastilien und Picardie, Bericht RGK, 76, s. 219-291.
Licencja
Prawa autorskie posiada autor/autorzy utworu, który/którzy udzielają licencji do jego opublikowania Czasopismu.