Słowa kluczowe
the Shoah
Reception
Czech martyrdom
Jewish martyrdom
Jak cytować
Abstrakt
The literary reflection of the Shoah in Czech war and post-war poetry is very limited. Only a few non-Jewish poets have ever returned to thistheme (e.g. František Halas,Jiří Kolář,Jaroslav Seifert, Jan Skácel, Karel Křepelka, Radek Malý). Additionally, literary “testaments” of Jewish authors (Karel Fleischmann, Pavel Friedmann etc.) resulted in only two collections of poems entirely dedicated to the suffering of the Jews during the Nazi oppression (Ota Reich and Michal Flach). On the other hand, there are several books of poetry about Lidice and suffering of the Czech people during the World War II by Viktor Fischl, Karel Šiktanc, Libuše Hájková, Miloš Vacík and others. After the war there were only Jaroslav Seifert and Jiří Kolář among well-known poets who refered to the Shoah in a more significant way. Seifert created a figure of a Jewish girl, Hendele, in his collection of poems Koncert na ostrově (Concert on the Island), which develops the literary narration of the Shoah. Jiří Kolář referred to the Shoah repeatedly, however, he only had a limited chance to publish his work. As a result of this fact, the reception of Czech post-war poetry about the Shoah is almost absent. In my article, I concentrated on some reviewers’ remarks that have already been published since the war-time and other reflections of this kind such as editions of books by Jiří Orten, Hanuš Bonn, Jiří Daniel. A hypothetical reaction on the Shoah verses by Pick’s cabaret audience or Halas’s anonymous poetic obituary paying tribute to Jiří Orten are rather specific sorts of reception. The critical reflection of Kolář’s work in the context of the mass murder commited during the WW II is exceptional. However, the specific motifs of the Shoah were significantly focused on only in recent years by three foreign reviewers (Leszek Engelking, Hanna Marciniak and Anja Golebiowski). Czech Shoah poems printed or reprinted in Jewish periodicals (e.g. annual “Židovská ročenka”, published since 1954) represent a commemorative function, even though sometimes with informative commentaries. They miss any analytical aspect.Bibliografia
Anonymous, 1941, “Árijský boj” No. 33, 23.08., p. 5.
Balík Š., 2016, Czech Bystanders Writing Poetry about the Shoah. Different Ways of Poetic Languages in the First Post-War Literary Reactions, in: Der Holocaust in den mitteleuropäischen Literaturen und Kulturen: Probleme der Poetisierung und Ästhetisierung, ed. R. Ibler, Stuttgart, pp. 129–144.
Bauer M., 2001a, Kolářovy způsoby zachycení dějin bolesti a hravosti, “Tvar” No. 5, p. 23.
Bauer M., 2001b, Jiří Kolář: Očitý svědek v zemi mrtvých / Očitý svědek ze země mrtvých, “Tvar” No. 14, pp. 6–7.
Bauer M., 2005, Kolářovy dějiny lidstva jako dějiny bolesti a hravosti, in: J. Kolář, M. Bauer, Z každého z nás postupem let něco mizí. Rozhovor s Jiřím Kolářem, Praha, pp. 33–55.
Bonn H., 1947, Dílo Hanuše Bonna, Praha.
Brabec J., 1966, A zaklínám svou noc, která se přibližuje, “Literární noviny” No. 5, p. 5.
Brabec J., 2009, Antisemitská literatura v době nacistické okupace, in: J. Brabec, Panství ideologie a moc literatury. Studie, kritiky, portréty (1991–2008), Praha, pp. 167–195.
Burda V., Moldanová D., Steklač V., Karfík V., 1967, Osmá konfrontace, “Sešity pro mladou literaturu” No. 10, pp. 49–50.
Černý V., 1941, Torzo…, “Kritický měsíčník” No. 8, pp. 293–296.
Černý V., 1945, Básnický profil Jiřího Ortena,“Kritický měsíčník” No. 8, pp. 196–206.
[Červinka J.] J.Č., 1947, Zmařený talent, in: Ohnice. Sborník současné literatury. II., eds. K. Bednář, J. Červinka, Praha, pp. 50–52.
Daniel J., 1947 Tíha, in: Ohnice. Sborník současné literatury. II., eds. K. Bednář, J. ¬Červinka, Praha, p. 35.
Daniel J., Toman M. (eds.), 1998, Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu, Praha.
Engelking L., 2007, Laleczki na sprzedaż. Zabawa w Holokaust i handel z Holokaustem, in: Holokaust v české, slovenské a polské literatuře, ed. J. Holý, Praha, pp. 79–94.
Fischl V.,1943, Mrtvá ves, Londýn.
Fischl V., 1945 Mrtvá ves, Litoměřice.
Flach M., 1997, Ohlédnutí z veliké dálky, [Praha]. [Flach M.], 1987–1988, Terezín , “Židovská ročenka 5748”, Praha, p. 137.
Fried N., 1945, Bratr Jan, [Havlíčkův Brod]. Frynta E., 1990, Bytostný básník Jiří Kolář, in: J. Kolář, Prométheova játra, Praha, pp. 203–216.
Golebiowski A., 2014, Der Holocaust und seine kulturellen Folgen. Reflexe des Holocausts im Oeuvre von Jiří Kolář und Marek Hlasko, in: Reprezentacje Shoah w literaturze i filmie w Europie Środkowej: lata powojenne, eds. G. Gazda, M. Leyko, P. Rutkiewicz, Acta Universitatis Lodziensis. Folia Scientiae Artium et Litterarum 11, pp. 97–109.
Goral J., 1942, Dvojí nástup. Básně. 1939–1941, Londýn.
Gottlieb F., 1946, Dvojí nástup, Praha.
Gross N., 1993, Poeci i Szoa. Obraz Zagłady Żydów w poezji polskiej, Sosnowiec.
Grossman J., 1991, Horečná bělost Jiřího Koláře, in: J. Grossman, Analýzy, Praha, pp. 364–377.
Hájková L., 1946, Balady zatracenců, Praha. Halas F., 1941, Za básníkem, “Kritický měsíčník” No. 7, pp. 264–266.
Halas F., 1957, Za Jiřím Ortenem, in: F. Halas , Básně, Praha, pp. 264–266.
Heřman Z., 1967, Kritický metr na metr knih, “Orientace” No. 2, pp. 90–93.
Hilarová D., 1968–1969, Aby neslyšeli plakat zemi; Karlův most. 1941, “Židovská ro- čenka 5729”, Praha, pp. 117–118.
Hilarová D., 1966, Hundert Farben hat der Regenbogen: Gedichte, trans. R. Iltis, G. Deicke, Berlin.
Hilarová D., Diekmann M., [1980], Ik heb geen naam, trans. O. Krijtová, M. Diekmann, [Den Haag].
Hilarová D., 2010, Nemám žádné jméno, [Praha].
Hilarová D., 2012, Nemám žádné jméno, Praha.
Hošíková M., 2009, Motivy židovství v poezii Michala Flacha a Zena Kaprála, bakalářská práce, Brno, , 24.03.2016.
Holý J., 2011, Židé a šoa v české a slovenské literatuře po druhé světové válce, in: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti, ed. J. Holý, Praha, pp. 7–65.
Ibler R., 2014, Balladengedichtung im Angesicht des Holocaust: Libuše Hájkovás Zyclus Balady Zatracenců, in: Reprezentacje Shoah w literaturze i filmie w Europie Środkowej: lata powojenne, eds. G. Gazda, M. Leyko, P. Rutkiewicz, Acta Universitatis Lodziensis. Folia Scientiae Artium et Litterarum 11, pp. 25–35.
Karfík V., 1994, Jiří Kolář, Praha Keff B. (ed.), 2012, Tango łez śpiewajcie muzy. Poetyckie dokumenty Holokaustu, Warszawa.
Kolář J., 1966, Vršovický ezop, Praha.
Kostroun K., 1966, Znamení básníka, “Plamen” No. 2, pp. 145–146.
[Kryštofek O.] ok, 1946, Další z koncentračních táborů, “Mladá fronta” No. 120, 24.05., p. 4.
Marciniak H., 2014, “Píši tyto řádky a prosím Boha, aby se dostaly do pravých rukou…”. Jiří Kolář – Tadeusz Różewicz: poetika sekundárního svědectví, “Slovo a smysl” No. 21, pp. 214–239.
Milota K., 1967, Interview se sebou o Jiřím Kolářovi, “Plamen” No. 6, pp. 97–100.
Orten J., 1947, Dílo Jiřího Ortena, Praha.
Orten J., 1993, Zákazy, in: J. Orten, Spisy II. Žíhaná kniha, Praha, p. 225.
Orten J., 1995, Spisy IV. Knihy veršů, Praha.
Pešat Z., 1991, Jaroslav Seifert, Praha.
Pick J.R., 1966, 7 kytic pro buvola, Praha.
Píša A.M., 1946, Dvojím hlasem, “Práce” No. 182, 9.08., p. 4.
Píša A.M., 1966, Básnický čin, “Impuls” No. 4, pp. 266–270.
Reich O., 1946, Květy terezínského ghetta, Praha.
Reich O., 1982–1983, Oběd v ghettu, “Židovská ročenka 5743”, Praha, p. 87.
Seifert J., 1965, Koncert na ostrově, Praha.
Šiktanc K., 1960, Heinovské noci, Praha.
Toman M., 2002, Revelalation of a Poet. The Discovery of Jiří Daniel, a Czech Poet of Jewish Origin, in: Jüdische Autoren Ostmitteleuropas im 20. Jahrhundert, eds. H.H. Hahn, J. Stüben, Frankfurt am Main, pp. 139–160.
Trefulka J., 1968, Vršovický ezop, “Host do domu” No. 5, pp. 62–63.
Vacík M., 1946, Malá kalvárie, Praha.
Vacík M., 1969, Hledání nové alchymie. Sto otázek o současné naší poezii (3), “Rudé právo” No. 20 (24. 1.), p. 5.
Licencja
Prawa autorskie (c) 2017 Štěpán Balík
Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Bez utworów zależnych 4.0 Międzynarodowe.